DMD č. 00 pro březen 2025. Téma: Důsledky osvěty

Admirál Bossack zavřel program s povinnými školeními pro nadřízené důstojíky a zamyslel se.

„Poslyšte,“ obrátil se na svého pobočníka, „nevšiml jste si, že by měl kapitán Caledri nějaké nevhodné sexuální narážky směrem k podřízeným?“

Pobočník pokrčil rameny. „Nic takového jsem nezaznamenal, pane.“

„A co Linkatta,“ vyzvídal Bossack dál, „neobtěžuje tu novou operátorku systémů elektronické obrany?“

„Kdepak, vždyť víte, že komandér Linkatta není na holky, pane.“

„Takže nemáme na lodi žádné nepřátelské pracovní prostředí?“ ujišťoval se Bossack.

„Ne, pane,“ pobočník zavrtěl hlavou. „Celá posádka je úplně normální.“

„Tak nevím, jestli mi to školení prevence sexuálního obtěžování k něčemu bude,“ odtušil Bossack.

Býval jsem příšerným člověkem. Ne proto, že by mě těšilo druhým ubližovat, ale proto, že jsem nevěděl, že mé chování má tak silný dopad na pohodu a zdraví druhých.

Přistupoval jsem k věci logicky, nebo mi to aspoň tak připadalo. Já sám bych byl nadšený, kdyby mi holka na seznamce poslala sama od sebe fotku svých prsou, tedy i já udělám radost jí, když uvidí, jakou výbavu mám. Oba jsme lidi, tak je přece jasné, že v nějakém základu potřeb a pudových radostí budeme stejní.

Až po letech sdílení nevyžádaných fotek a "škemrání" o stejnou laskavost jsem byl donucen prozřít.

Třeba nový web. Nějaký, co nebude mít PHP ve stejné verzi jako ten, na němž jsme na kurzu trénovali webové útoky...
VYŘEŠENO. Teď už je PHP zastaralé jen trochu.

Nebo aby hosting uměl aktuální verzi Drupalu. A aby do ní někdo web převlékl.
ŘEŠIT PO DMD. Pokud na to budeme mít.

Nebo třeba databázi, co se nebude přeplňovat. Nebo aspoň sdělí, proč si nenechá vysypat cache jako hodná tabulka. A to jsem z ní ometla většinu otravných botů, co chtěli na webu vidět úplně všechno.
VYŘEŠENO. Ve spolupráci s AI a Sherlockem Holmesem.

Jestli vydrží celé DMD, postavím Turingovi ... server.

"Máří, pojď sem honem," volá z fortny Ctibor a hlas mu přeskakuje utajovaným smíchem. "Něco hrozného se nám tlačí do hradu."
Stará chůva bručí něco o nanicovatých dědcích, co si nevědí bez ženské rady, ale přesto pospíchá k fortně.
"Vítku," tiskne si ruku na srdce, "jak to vypadáš? Voda z tebe jen crčí, tady za uchem ti visí nějaký žabinec... a jak smrdíš..." nakrčí nos. "Co jsi kde prováděl, že ses tak zmáčel?"
Chlapec stojí, oči sklopené.
"Tak dozvím se to?" hartusí Máří.
"Víš..." říká potichu Vítek, "bratr Metoděj vyprávěl, jak Pán Ježíš chodil po vodě. Chtěl jsem to zkusit."

Osvícený panovník myslí především o blaho poddaných. Přesně to měl za cíl pruský král Fridrich II., ovšemže kromě neustálého rozšiřování svých území.
Nová, výtečná jedlá rostlina, která vyroste i na horších půdách, znamená pro poddané skutečný dar.
Jenže… oni to nedovedou pochopit. Drží se tvrdohlavě zaběhnutých pravidel, k nějakým novotám chovají hlubokou nedůvěru.
Co dělat? Sáhnout k příkazům, zákazům?
Možná…
Nově osázená pole byla obehnána ploty a zázračnou plodinu přísně střežili vojáci.
To rázem vzbudilo zájem, lidé se potají plížili na zakázaná území a loupili. Což se jim samozřejmě dařilo.
A brzy se brambory v Braniborech staly docela běžnou potravou.

Digitální kompetence - moderní trend osvěty,
žákům zralým na rákosku dopřáváme tablety.
Odklad školní docházky je dneska přežitek,
pomazaná tituly tu paseš dobytek.
Supi v roli rodičů ti vezmou každou páku,
s jistotou dnes neznáš ani pohlaví svých žáků.
Ačkoli se titulují kravami a voly,
nejčastěji nebinární identitu volí.
Pomalu i prvňáci však rozumí už dnes,
jak může být rizikový ženský PMS.
V důsledku tak místo důtek, nejsou-li to fámy,
frustrovaná učitelka hrozí svými krámy.
Žáci znalí od svých matek rizik toho období,
obchází ji jako Etnu a raději nezlobí.
Osvětě zelenou! Úča si píská,
AIčko zaučí jak se to liská.

Napečeno mám. Ještě domalovat tuhle hromadu perníků! Doprkýnka, došla mi glazura! Honem udělat novou! Mám dost cukru? Pak vysmejčit celou Perníkovou chaloupku ať si na trhách netrhnu ostudu. Kruci, stihnu to všecko?
A do háje! DMD! Tohle teda dokupy nepude. Drabblení bude muset počkat až po Velikonocích. No, Hagride, holt to budeš muset vydržet. Nebo se domluvte s Indy na nějakých těch moudrech nebo pindech. Že ne? Že to sami nedáte? No tak jo, pustíme se do toho spolu až se vrátím domů. Třeba budu mít i nějaké trhlé příhody z trhů. Si to pak do konce dubna užijem, co?

Jako devadesátkové dítě si pamatuji, když vyšel Jurský park. Dinosauři byli hustými ještěry z minulosti a tím nejbližším, co kdy žilo a mohlo hrát draka z fantasy. Od té doby se věda soustředila na to, aby dinosaury udělala co nejvíc trapné. Nejdřív přišli na to, že dinosauři měli peří, a tedy se spíše podobali ptákům. Teď dokonce odhalili, jaké měli barvy, a z dinosaurů jsou kuřata, co nosí Adidas. Můžete si zkusit vzít kostru, třeba hrocha, a pokusit se ho nakreslit podle stejných metod, kterými restaurujeme dinosaury. Bude z toho nejasná zrůda. Dinosauři byli podstatně šílenější, než si je představujeme!

„Opravdu si, Albusi, myslíte, že nezpůsobí žádný skandál?“

„Je jen trochu roztržitý, Minervo. Zapomněl na termín výměnného pobytu. Vzhledem k tomu, že se velmi těšil, avšak přenášedlo ho sem dopravilo nepřipraveného, je jeho prvotní reakce zcela pochopitelná. Neměl v úmyslu nikoho urazit. A stále měl zbytky pudu sebezáchovy.“

„Snad máte pravdu. No, půjdu se připravit na hodinu.“ Ve dveřích se ještě otočila. „Máte tušení, kdo je to ten Gandalf?“

Brumbál pokrčil rameny. „Ne, ale zjistím si to...“ A když profesorka McGonagallová zavřela dveře, usmál se pod fousy a tiše dodal: „A Vy hádejte, kdo letos najde pod stromečkem šantu, Číčo.“

„Protože upřímně litujete svého chování, vyváznete tentokrát bez trestu,“ oznámil Brumbál. „Ale musíte mi slíbit pár věcí.“

Marek přikývnul a vyjmenovával: „Nebudu chlastat před výměnným pobytem. Profesorku McGonagallovou nebudu oslovovat ‚Číčo‘ a nabízet jí šantu. Profesorku Prýtovou nebudu škemrat o konopí. Profesoru Kratiknotovi nebudu říkat, že je malej, ale šikovnej. Nebudu pokládat profesora Snapea za přerostlého kaloně a nebudu mu nabízet mango. Nebudu Vás oslovovat Gandalfe.“

„Zajímavé je, že jste nejprve potkal profesorku Umbridgeovou. Bez nehody.“

„Když to zmiňujete, matně si vzpomínám. Úplně jsem ji ignoroval. Možná podvědomě; nerad bych okusil její výchovný brk. Prostě ropucha nebyla na mém přijímači.“