DMD Bonus č. 01 pro 4. 4. 2024. Téma: Zlatý mravenec (konspirační teorie)

"Viděl jsem jejich oči. Jsou šílení? Posedl je Zlý hladem po krvi?"
"Ne, jsou lační bohatství, bratříčku."
"Cože? A hledají ho tady?"
"Tys nebyl dole, neslyšel jsi, co jim pánové nakukali. Prý skrýváme zlaté poklady, mešní nádoby, kříže a hory mincí. Prý držíme kalich, o kterém věří, že pojal krev pozemského Krista."
Marsau zaúpěl, čelo v dlaních.
"Tomu věří? Nesmysly! Tak hloupí nemohou být! Nic z toho nám není drahé."
"Víra, pověra a pomluva jsou sestry z jedné matky," přisadil si chraptivě Fernán. "Kdyby jim řekli, že uctíváme zlaté mraveniště, vezmou horu útokem jen aby každý získal byť jediného mravenečka."

"Jdi, lenochu, k mravenci, uč se moudrým být."
Král Šalomoun to napsal, to přece musí být pravda.
Zahálčivým rukám dá práci ďábel.
Řemeslo má zlaté dno.
Práce šlechtí.
Míra požehnání je přímo úměrná míře snahy o vlastní zabezpečení!

"Víra bez skutků je mrtvá."
Dodá Jakub. Takže to rozhodně platí, i po kříži.
Malé škobrtnutí? Dobré skutky ho vyváží.
Větší hříšek? Kajícná pouť a dobrovolničení.
Smrtelný hřích? Misijní cesta a adopce nejméně celého sirotčince.
"Poznáte je po ovoci."
Tak ať tady po nás zůstane co nejvíc dobrého.
Aby vám ručičky pozlatili!

Jen milost? Kdepak, to by pak mohl být spasen každý!!!

!!!Důmyslná konspirace v případě zlatého mravence odhalena!!!

!!!Nejedná se o týrání zvířete, ale o sofistikovaný pokus firmy Colonel Surfatronics zcizit čip firmy Sumoboy za účelem revezního inženýrství!!!

Surfatronics vytvořila mmbota GoldAnt a zmanipulovala člena lobby odpůrců polovodičového průmyslu, aby se přihlásil do výběrového řízení na uklízeče, a následně propašoval mravence do laboratoře Sumoboy v tobolce s vitamínem C, v dobré víře, že přispívá k likvidaci celosvětové výroby elektroniky. Mmbot pronikl až do komory elektronového mikroskopu, kde byl při promakávání čipu makadly odhalen, a naopak on podroben reverznímu inženýrství.

Tiskoví mluvčí obou firem tento popis událostí popírají, ale my víme své...

„Tak doneseš mi ty zlatý prášky?“ ptal se vztekle.
„Zase se po nich posereš,“ odpověděla stejným tónem manželka.
„No a co. Bolí noha mě nebo tebe?“
„Pána zase bolí paleček,“ okomentuje jedovatě, ale vstane a jde prohrabat lékárničku.
„Jak když ti okusuje palec tisíc mravenců,“ komentoval nešťastně.
„Kdybys držel dietu, tak se ti to nestane.“
„A kdo vařil ten jelení guláš?“
„A kdo dotáhl takovej kus jelena?“
Raději mlčel.
„A víno sis nalejval sám!“ řekne rázně a vrací se k posteli s prášky a sklenicí vody.
„Jáááu!“ zařval, jak se pohnula peřina na noze, když manželka dosedla na pelest postele.

„Pozor! Pozor! Všemu lidu Mraveniky! Důležitá zpráva! Opakuji! Důležitá zpráva!
Na louce pod hořcem nalezena larva VELIKÉHO ZLATÉHO! Opakuji! Nalezena larva VELIKÉHO ZLATÉHO! Všemu lidu Mraveniky! Udatný Vojín donesl larvu VELIKÉHO ZLATÉHO domů! Opakuji! Mravenika má larvu VELIKÉHO ZLATÉHO!
Rozkaz! Opakuji! Toto je rozkaz! Všichni Mraveničané nechť přednostně pečují o larvu VELIKÉHO ZLATÉHO! Opakuji! Všichni Mraveničané nechť přednostně pečují o larvu VELIKÉHO ZLATÉHO!
Mravenika bude prvním mraveništěm, jemuž se péče o VELIKÉHO ZLATÉHO zdaří! Opakuji! Mravenika jako první dovede VELIKÉHO ZLATÉHO až k dospělosti!
VELIKÝ ZLATÝ nás povede ve slavném boji proti Žlutým! S VELIKÝM ZLATÝM zvítězíme! Opakuji! MY zvítězíme!“

„Doktor Livingstone, předpokládám?“

Legendární Stanleyho větu zná každý. Co se ale neví je, že Livingstone se z Afriky nechtěl vrátit, protože v zemi krále Kazemby chtěl najít poklad nedozírné hodnoty.

Dle místních zkazek v údolí tvaru žirafího krku se má nacházet akácie, která živí kolonii mravenců. Na svítání z jedné trnové hálky vylézá napít se nektaru mravenec, který je celý ze zlata. Kdo mravence chytí a za slunovratu vypustí u jižního cípu jezera Bangweulu na oltáři předků, tak ho zavede do místnosti plné zlata.

Jestli se to Livingstonovi povedlo, se neví, protože zanedlouho nato zemřel na malárii a úplavici. Náhoda?

  Při procházce lesem potkal Marek mladou Havraspárku. Kladla na mraveniště kostkový cukr. Cosi se zlatě lesklo na jejím zápěstí.
  „Pěkný přívěsek. Jsem Marek.“
  „Lenka. To je znamení Bratrstva zlatého mravence.“
  „O tom jsem neslyšel.“
  „Bratrstvo věří, že mravenci jsou špehové temných sil. Že černokněžníci je mohou ovládat a oni jim oznamují třeba kde jsi, kdy jíš a spíš. Vyjadřují to tancem podobným tomu včelímu.“
  „Fascinující. A děsivé.“
  „Naštěstí existuje ochrana. Když je pravidelně krmíš cukrem, z vděčnosti tě nechají být.“
  „Takže když je teď nakrmím - tak mám od nich pokoj?“
  Přikývla. „A také by pomohlo, kdybys nestál v druhém mraveništi.“

"A co bylo součástí templářského pokladu?" nadšený a podle Crevana, velmi ukecaný nováček, se podíval na seržanta, který asi zatraceně si přál být někde jinde.
Povzdech.
"Podle některých to byly znalosti, tedy vzácné svitky Podle jiných zlato nejen od mecenášů, ale i z křížových výprav a nebo z expedic."
"Copak templáři měli expedice?"
"Jo."
"A co třeba nalezli?"
"Mluví se o zlatých scarabeech, mravencích i městě, které stihla pohroma v podobě těch druhých."
"Zlatých mravenců?"
"Ne bílých..."
"Cože?"
"Všechno sežrali."
"Cože?"
"Legenda vypráví o mravencích, kteří při migraci uplně zlikvidovali jedno z velkých měst v džungli...podle legendy byly zlatí."

„Ještě,“ žadonila trojčata u Rozárky. „Ještě tu pohádku o punkové nutrii! Jak má v uších plot rezavej a na zádech žabinec!“
Rozárka mrskla vousky. „Pcha. Pohádky. Ale slyšeli jste o zlatých mravencích?“
„Néééé!“
„Zlatý mravenci na nás chystají strašný věci! Všechno nám sežerou a budeme jim sloužit!“
„Myyyy? Proooč?“
„Říkala sousedka! Povídala: Pane bože, slisuj se nad námi, než se sem zas nahrnou ty zlatý mravenci, všechno sežerou a my kolem nich budeme muset celou dobu skákat!“

Vysvětlit Rozárce, že nejde o zlaté mravence, ale o zlaté mládence, milovaná to vnoučata sousedčina, koťata nedokázala.
Ona přece nejlíp ví, co slyšela!

Mravenci jsou všechno. Nebudou mravenci, nebudeme my. A mravenci to všechno taky začalo.
Byli tu dříve než dinosauři, všechno to tu stvořili od základů. Všechno, od drobků po chleba, od kamínků po skály. Svět tak, jak ho známe.
Ale nic z toho by se nestalo, nebýt Zlatého mravence. Ten má na stvoření světa největší zásluhu. Nebýt jeho, síly by se nespojily. Nebýt jeho, nebyli bychom my. Nic by nebylo takové, jak to známe dnes.
Vlastně nebyl ani tolik zlatý, jako rezavý. Ale pouze on na sluníčku zářil jasnou barvou.
A tohle je příběh Mravenců rezavých, a kde se tady vzali.