Návrat ke kořenům
Je zajímavé, jak některá jména dojdou naplnění až... až když nejsou potřeba. V dávných časech se jmenoval dejeannes - ten, který chodí skrytě. Ti, kteří ho tak pojmenovali prostě uznávali, že se plíží nejlíp z okolí. Generací za generací se jméno postupně zkracovalo a pak ztratilo i svůj původní význam. Jazyk se totiž měnil tak rychle, že bylo s podivem, že otcové rozuměli svým dětem. Navíc stykem s ostatními rasami přicházela nová slova, nové podněty, nové technologie, nové... nové všechno.
Jak jen je všechno pomíjivé a relativní, pomyslel si duch Qui-Gon Jinna a v souladu se svým jménem zmizel ve stínech.
Já doufám, že to půjde.
Operuji s tím, že Jinn se vyslovuje [džin].
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já myslím, že určitě. je to
Já myslím, že určitě. je to skvělé a zcela v tématu.
Tak tohle je parádní :-D
Tak tohle je parádní :-D
To je skvělé splnění tématu,
To je skvělé splnění tématu, ode mě aplaus! :)
Tohle je výborný :)
Tohle je výborný :)
Ááááá, koukám, že nás napadlo
Ááááá, koukám, že nás napadlo skoro totéž. A to jsem prosím pěkně nic předem nečetla.
Já jsem to napsala co
Já jsem to napsala co nejrychleji, protože sem věděla, že by se toho mohl někdo zhostit... ještě se Qui-Gon jmenuje, jak se jmenuje, protože jinak bych byla v pozinkovaném kbelíku.
:)
Já tam téma rozhodně vidím :) Velmi pěkné :)
Je to moc dobrý nápad, myslím
Je to moc dobrý nápad, myslím, že se ti to velice povedlo.
Díky moc za všechny komentáře
Díky moc za všechny komentáře.
Qui-gon Jinn! Můj oblíbený
Qui-gon Jinn! Můj oblíbený Mistr. Nádherné využití tématu, které by mě nenapadlo ani za zlaté prase. Kachnu za ně.
Dík!
Dík!