Pohyblivý svět
Tentokrát jsem se vrátila o generaci zpět. K rodičům malé Helenky Berwitzové, tedy budoucímu tchánovi a tchyni Vaška.
Petr Berwitz, dokonale oblečen v modrém obleku s naleštěnými knoflíky, se uklonil.
“Pane Steenhouwere, madam, rád bych vás požádal o ruku vaší dcery Anežky.“
Matka padla do mdlob, otec zbrunátněl. Odvlekl dceru, aby si s ní promluvil v soukromí.
„Ty ses snad docela pomátla, Anežko. Jezdecké vystoupení před Jeho Veličenstvem, to je jedna věc, ale aby dcera z vážené měšťanské rodiny kočovala s cirkusem? To nepřipustím. Je potřeba dělat něco smysluplného, ne tajtrlíkovat před zírajícím davem plebejců.“
Anežka měla hlavu tvrdší než otec a věděla, co chce. Zbytek života strávila na kolech. Nevytvářela hodnoty. Pouze přinášela lidem radost a krásu.
Helenčina matka se tedy do cirkusu dostala náhodou, poté, co skupina belgických měšťanských a šlechtických mladých lidí nacvičila produkci, kterou předváděli před vznešenými diváky. Tak se seznámila s mladým Petrem Berwitzem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Anežka měla něžně tvrdou
Anežka měla něžně tvrdou hlavu. Právo na svůj život si na rodičích vydobyla neústupným, ale navýsost elegantním způsobem.
Další povedené drabble z humbertovského fandomu. :-)
Zdánlivě křehká, ale silná.
Zdánlivě křehká, ale silná. Však tu svou sílu bude ještě mockrát potřebovat. Ne vždy to bylo jednoduché.
Kachna. Já si snad tu knížku
Kachna. Já si snad tu knížku konečně přečtu.
To udělej. Budu mít zásluhy.
To udělej. Budu mít zásluhy. Pan Bass se tam někde nahoře bude tetelit. :D
Taky jsem dostala chu´t si to
Taky jsem dostala chu´t si to přečíst :-)
Čtěte, čtěte, moji milí.
Čtěte, čtěte, moji milí.
Najdete tam tohle všechno a ještě mnohem víc. Manéž plnou koní, lvů, kozlů s modrým plnovousem i tančících slonů. :D
Spousta krásných věcí...
... musí začít tím, že se jeden utrhne! Pěkné!
Jít do neznáma, za
Jít do neznáma, za dobrodružstvím, je mnohem těžší z jistoty než z nejistoty. Takže Anežka je vlastně více hodna obdivu než Anton Karas, který se k cirkusu přidal z nutnosti. Ale zase byla zamilovaná, takže to jí rozhodnutí notně usnadnilo.
Hodně jsem o tom přemýšlela,
Hodně jsem o tom přemýšlela, když jsem to četla. Jestli si to třeba někdy vyčítala, nebo aspoň v duchu přemítala, co by bylo kdyby. Nebo jestli opravdu to byla tak dobrodružná povaha... V každém případě, určitě se nenudila, takže asi byla spíš spokojená.
Já nějak měla pocit, že
Já nějak měla pocit, že nelitovala. Leda snad na konci, když cirkus zkrachoval, určitě o tom musela dumat, když se Helena zabila, ale do té doby? Milovala zvířata a možnost žít mezi nimi se jí dostalo vrchovatě. Snad jen Petr Berwitz, se svou touhou po okázalosti, s jistou nabubřelostí, musel být občas na zabití, ale ona ho zvládala docela dobře, ne?
Moc pěkné
Už je to dávno, co jsem četla knihu a viděla seriál. Příjemné zavzpomínání, díky to za něj.
Rádo se stalo.
Rádo se stalo.
Anežka je úžasná postava a
Anežka je úžasná postava a drabble je skvělé
Krev toulavá svá kouzla má…
Krev toulavá svá kouzla má… (Asi se na ten seriál zase jednou podívám.)