Nad propastí

Znala všechna ta připodobnění důležitých životních rozhodnutí. Cesta, křižovatka, rozcestí. Nemyslela si, že ji něco zaskočí. Toto ale bylo z jistého pohledu horší. Nebyl tu žádný výběr z cest. Jen propast a visutý most, který se nejistě kymácel ve větru.
Byly jen dvě cesty: dopředu, nebo se otočit zpět a už se sem nikdy nevrátit. Bála se výšek. Byly nejisté, neznámé, býval z nich dlouhý pád. Za mostem svítilo slunce, v hlubině byla nekonečná tma. Vůbec to místo nepředvídala. Věděla, že sem jednou dorazí, jenže tak nečekaně? Tam, kde stála, už nemohla zůstat.
"Ano," usmála se, byl čas jít dál.