Dno, ze kterého se odrazíš

Byly dny, kdy se mu chtělo zvracet.
„Pane Fletchere, jak dlouho ta noha takhle hnisá?“
Byly dny, kdy se mu chtělo řvát.
„Nemají lůžko? Vždyť je v terminálním stádiu rakoviny!“
Byly dny, kdy měl chuť všechno zabalit.
„Tohle nedám. Ať to napíchne někdo s rentgenovým zrakem.“
Byly dny, kdy by se nejradši neviděl.
„Měl jsem ho varovat. Nemusel skončit na sále.“
Byly dny, kdy neměl daleko k slzám.
„Čas smrti 7:04. Jdu si promluvit s rodinou.“
A pak přišel den, kdy cítil, že to všechno dává smysl.
„Budete v pořádku, paní Figgová. Přišli jsme na to včas. Uzdravíte se.“