Testament

"Ach, jak já jsem ráda, že už jste vyrostla," pyšně se usmála na malá cupitající zemňátka. "Pořád mám spoustu práce s vašima výtruskama, ale brzy si poradíte úplně bez mé pomoci a já si dopřeji tolik očekávaný odpočinek."
Povzdechla si a kdesi vybuchla sopka napěchovaná magmatem. "Ach, omlouvám se, zemňátka. To za mých mladých let se stávalo skoro pořád, teď už jen jednou za čas, když podlehnu emocím."

"Postarám se o vás, zemňátka. Nedovedu vám zařídit nekonečný život, ale mohu poskytnout každý cíp mé maličkosti, které můžete využít ve svůj prospěch. To už budu ale dávno spát."

(Ticho; Nářek planety)