Bistro Pod kaštany LP 2002
Úplně první nástřely světa Faerie Fiction vznikaly v době, kdy jsem žrala knihy a básně Jáchyma Topola. Takže dnes nihilistická reminiscence.
„Slečno, simvás, slečno, nemáte drobný?“
Ťuknutí na rameno, postava schoulená sedíc na lavičce zvedá oči. Mrknutí.
„Pardón, pardón, sem snad tolik neřek, se nezlobte.“ Zdrhá, co mu sešmajdaný prestiže dovolej.
Sedí dál, usrkává studený pivo v mrazivým dni pod kaštany bez listí. Za plotem blikaj neony do brzký noci, výskaj a řvou děti a nejveselejc ty, který maj šedý životy.
Srká pivo. Vyhublá, šedá jako ty mizerný osudy – však to po ní maj barvu. Zapíjí vyhazov. Kolikátej už? Bojí se jí, všichni a všude, a kdo by řek, že ve strašidelným hradu to bude problém?
Větrák, vajgly, matějská. Noční můra.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je teda něco. Už je v
To je teda něco. Už je v oblíbených
Jsem poctěna.
Jsem poctěna.
Uf.
Opravdu hodně dobré drabble.
Super!
Super!
Díky :)
Díky :)
Má to strašně dobrou
Má to strašně dobrou atmosféru.
Děkuji moc, jsme poctěna.
Děkuji moc, jsme poctěna.