Když klesneš dost hluboko, zapři se o dno

Hrst šípů a špatně zvolená cesta jej poslaly do hlubin.
Odmítnul se podřídit temnotě zapomnění. Opřel nohy o dno, o zemi, a narovnal trup. Někde v dálce duněly carnyxy, ječely čarodějnice a tančily lišky.
S hlavou nad močálem vyzvrátil ze svých útrob bahno a nasál vzduch.
Svět mu připomínal, že jej těžká zbroj stahuje ke dnu a poraněné údy vypovídají službu. Ale už bylo na dosah jeho moci rozhodnout se, že nechce.
Rozhlédl se.
Opodál se topil kůň a u něj muž v nádherné zlacené zbroji.
Chytil jej pod rameny a udělal první krok k suché zemi, bezpečí a životu.