Na návštěvě
Volně navazuje na tohle https://sosaci.net/node/51394
Řím, asi někdy v první polovině 17. století.
Knihy vyplňovaly stěnu. Nahlédl do jedné. „´Komedie o Bonifaciovi, který si usmyslil, že to, co mu doma jen visí, by docela dobře mohlo jinde stát.´ Víš, že tuto - ale i jiné knihy zde - měly dávno dostat plameny?“ Rozhlédl se po obrazech. „Léda s labutí, Bakchus, únos Persefóny … příteli, to, co ti tady visí, zrovna nevypovídá o sbírce zbožného kardinála!“
„Co mi visí doma, je čistě moje věc“, durdil se druhý.
„V kuchyni jsem zahlédl viset půlku prasete … teď, v době půstu?“
„Dobrá, vzdávám se. Je to všechno prostě moc krásné na to, aby to bylo zavrženo. Zvu tě na jitrnice.“
Komedie o Bonifaciovi - Brunův Candelaio.
Není to o konkrétní historické osobě (i když mi byla inspirací především Galleria Borghese); kardinálové si v té době takové antické a umělecké sbírky dělali.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ti si užívali :-)
ti si užívali :-)
:DDDDDDDDD
:DDDDDDDDD
No má recht, vzdávat se
Dobrej kardinál! Teda nemám
Dobrej kardinál! Teda nemám na to úplně jednoznačnej názor, kritika takovéhle církve od reformátorů mi sedí taky, ale každopádně moc dobrá stoslovka.