Vítejte na Západě, madame
Neuměl lhát. Takže, když řekl, že jí psal, vysloužila si několik soucitných pohledů.
Tváře znejistěly, když odpověděla: "Samozřejmě. Dopisy mám v kufru."
I on znejistěl.
"Půjdeme?" vypravil ze sebe.
Podala mu zmíněný kufr. Tvářila se vážně, ale očima se pořád usmívala a vlasy se jí nezbedně kudrnatily kolem šíje. Měl pocit, jako kdyby ji viděl poprvé. Šla po jeho boku a zaujatě si prohlížela domy stále vonící čerstvým borovým dřevem.
"Ty dopisy," řekla po chvíli, "nemusí je nikdo vidět?"
Zavrtěl hlavou.
Neuměl lhát, ale nějak ho zahřálo u srdce, když poznal, že po jejím boku se to nebude muset učit.
Letos si nedávám velké cíle a tak nějak jen popisuji, co už znám. Pokud to i vám bude povědomé, napovím. Jako obvykle to sedí aspoň na tři fandomy.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Oho, romantika <3 a krásná.
Oho, romantika <3 a krásná.
(Vím, že to není ono, ale přečetla jsem to a teď mám v hlavě zaseknutou znělku k Doktorce Quinové)
Těm to bude ještě trvat než
Těm to bude ještě trvat, než to bude romantika, protože, slovy Krise Kristoffersona "nejsou dobří v konverzaci, když jsou sami". A opravdu mluvím o konverzaci.