Okovy

Před třiceti šesti hodinami:

Dveře se rozletěly a sebevědomě vtrhla dovnitř, popadajíc dech.

„Tys to věděla! Tys věděla, že Etain je kalku?! Jak daleko to sahá? Kolik jich je?“ vypravila rozčileně bez otálení, úvodu.

Osoba v obyčejných šatech se ani neotočila. Stála zády a koukala do praskajícího krbu.

„Vítám tě, Brinno…,“ odpověděla klidně, ale byla přerušena.

„Právě se mě pokusili zabít! Orfhlaith, znesvětili Jezero! Jak jsi to mohla dopustit?“

„Nezapomeň, že bez černé magie bychom nebyly ničím,“ zněla odpověď a Orfhlaith se otočila. „To právě jí vděčíš tomu, kým ses stala, že vůbec žiješ. Neunikneš tomu, byť se snažíš sebevíc.“