Na okraji

Seděla na okraji střechy, nohama pohupovala ve vzduchu. Nechtěla na nic myslet.

„Zvládli jsme to. Proč neslavíš s ostatními, Nat?“

Podívala se do rozzářených modrých očí.

„Nemyslím, že bych vykonala něco výjimečného, Steve. Klidně mě tu nech, přijdu za vámi.“

Nenechal se odbýt.

„Rád bych ti alespoň chvilku nahlédl do hlavy.“

Ušklíbla se. „Věř mi, to nechceš.“

„Takže?“

Povzdychla si. „Jsem černá ovce rodiny. Zaprodala jsem se Američanům.“

„Můžeš kdykoli odejít.“

„Je vidět, že ještě Furryho pořádně neznáš. Stejně, Steve… jsi tak citlivý, spravedlivý… hotová bílá vrána.“

Byl to jeden z těch výjimečných okamžiků, kdy víte, že máte opravdové přátele.