Avengers

"S veľkou silou prichádza veľká zodpovednosť", vravel strýko. Našťastie nemal múdra k výsadám, ktoré schopnosti prinášajú... pomyslel si spokojne Peter Parker, schovávajúc sa pred tetou May na strope.

Brucovmu predsavzatiu ovládať svoj hnev sa stali osudné uhorky. Ktorý blbec ich zaváral tak dokonale, že jeden vedec nemôže... Ak nepovolia ani teraz, tak SA FAKT NAŠTVEM....

Loki so svojimi pokušeniami zásadne nebojoval. Bol stvorený k tomu, aby ich vykonal. A teraz ho napadlo, čo sa asi stane, keď zoznámi Jarvisa s ChatGPT...

Kapitán Amerika sa vážne snažil! Ale Romanovová doniesla z rodiska Aljonky.. do hája s dietou.. dá si brušáky naviac..

Hey, it's me; Captain America.

You know, taking care of your body is the first step to becoming a superhero. I mean, not really, but... just read the script? Sure. Uh... oh, right: Nutrition. 

All the food we eat contains nutrients; carbohydrates, proteins, fats, vitamins, minerals, and water. When you think about it, nutrients are nature's Avengers... are they? Fine, I'll keep reading; no need for the hand gestures. 

My body grew big and strong because of a special serum, but even I need the right nutrients! In fact, right now I'm suffering from acute Iron- oh fuck off, Tony! 

Věží se rozezněl alarm. Steve pro jistotu cestou popadl štít - lepší být připraven, než překvapen.
Zbytek Avengers už byl na místě, s Tonym v čele stolu a holopromítačkou zapnutou.
“Nebudu to protahovat,” řekl Tony: “ale dořešit se to musí.”
“Protože máte všichni příšerný vkus a kazíte mi algoritmus, přidělil jsem každému jeho vlastní účet.” Odkašlal si. “Steve - Šípková Růženka. Clint - Ptačí Mozeček. Natasha…” udělal malou, nervózní pauzu: “Prostě Natasha. Bruce - Science Bro. Pro Hulka je zvlášť s dětskou pojistkou. Thor - Zlatovláska. Rozumíme si?” Na odpověď nečekal.
“Odteď si každý, kdo se mi přihlásí na účet, platí Disney plus z vlastního.”

Slabý závan kůže a sněhu. Tony ví, že stojí za ním, dřív než mu zvedne bradu špičkou dýky.
“Na čem pracuješ, muži ze železa?” zašeptá Loki.
“Chyběl jsem ti?”
Tlak dýky na hrdle zesílí. Tonyho mozek připomene Tonyho ústům, že by tohle setkání rád přežil.
“Ověřuji základní fyzikální principy,” pronese Tony klidným hlasem. Proklíná se, že do dílny vešel bez náramků.
“Například?”
“Páku.” Tony pomalu, velmi pomalu zvedne pravici a prstem odtáhne dýku od svého hrdla. Srdce mu buší jako splašené.
“Akci a reakci.” Opře se o tělo za sebou. Tam, kde před chvílí studil kov, ucítí rty a zuby.

Už zase se v hospodě vyhecovali. Clint, Steve, Bruce a Tony, známé firmy. Abych to uvedl na pravou míru, Kapitán Amerika nechlastá, vadí to jeho morálnímu statusu. Hawkeye se odmění po dobré práci a Stark sklenkou dobré whisky nepohrdne.

„Páka! Páka!“ Skandoval dav.

„Tak kdo mě vyzve, vy žabaři?“

„Co já?“

„Víš, že s tebou nehraju. Hulk je doping sám o sobě.“

„Clinte, to je diskriminace!“

„To sis měl rozmyslet předtím, než ses vystavil gama záření!“

„Starku, nepřehánějte to,“ vložil se do toho Steve, když viděl, jak Hulkovi nabíhá na čele žíla.

Diváci ucítili ve vzduchu rvačku. „Boj! Boj! Boj!“

Tony smiled genially across the table. "Glad you could make it. Sit down; have some coffee! Did you need me to throw the paperwork to your pad?"

With a long-suffering sigh, Steve sat down in the chair opposite. "Do we have to do this every year?"

"Consistency," Tony exclaimed. "Very important. How else can we track long-term performance and set realistic goals?"

"Every year?"

"Now," Tony said, ignoring him, "where do you see yourself in five years?"

"Same answer as last year."

"Gonna need you to say it, Cap." Tony's leg twitched. He kept glancing away.

"Still married to you."

V ústech měl sucho. Svět se točil. Se za úpěním se probral a dovolil si otevřít oči.
Mohla za to všechna ta whiskey. Nějak netušil, proč se do ní pouštěl. Nemíval okna. Tohle byla výjimka.
Nepouštěl se do pitek s Thorem, na to byl příliš rozumný (jestli se ta slova dalo použít ve spojitosti s ním).
Jeho retenční schopnosti zapamatovat si události noci vzaly za své s každým dalším panákem.
Vracely se mu jen střípky.
Horké, žádostivé rty na jeho. Tak moc je chtěl. Vlasy šimrající na lopatkách.
„Tak jak se ti to líbilo?“ zamumlal z peřin rozverně bůh klamu.

Seděla na okraji střechy, nohama pohupovala ve vzduchu. Nechtěla na nic myslet.

„Zvládli jsme to. Proč neslavíš s ostatními, Nat?“

Podívala se do rozzářených modrých očí.

„Nemyslím, že bych vykonala něco výjimečného, Steve. Klidně mě tu nech, přijdu za vámi.“

Nenechal se odbýt.

„Rád bych ti alespoň chvilku nahlédl do hlavy.“

Ušklíbla se. „Věř mi, to nechceš.“

„Takže?“

Povzdychla si. „Jsem černá ovce rodiny. Zaprodala jsem se Američanům.“

„Můžeš kdykoli odejít.“

„Je vidět, že ještě Furryho pořádně neznáš. Stejně, Steve… jsi tak citlivý, spravedlivý… hotová bílá vrána.“

Byl to jeden z těch výjimečných okamžiků, kdy víte, že máte opravdové přátele.

„Jeho zranění jsou neslučitelné se životem, pane Starku. Ty kousky skla v jeho rukou… ve Stephenových rukou…“ Christine Palmerová se odmlčela, než našla sílu pokračovat. „Vysypalo se celé přední sklo… některé střepy zasáhly ruce… jiné pronikly do lebky, do mozku. Nemáme šanci je vyoperovat, když je náš nejlepší neurochirurg na sále,“ doktorce se zlomil hlas.
„Můžu… za ním?“ zněl tiše.
„Ano, jděte… jděte se… rozloučit.“
Tony vešel na sál, vzal ležícího muže za ruku. Chtěl promluvit, ale krk se mu sevřel.
Chtěl bych toho tolik říct, Stephene. Měl jsem jet s tebou…
Strangeův hrudník se zvedl a poklesl. Vydechl naposled.