Krutost šachového světa

Poslední dobou mě frustruje počet lidí, kteří začali z ničeho nic znenadání začít hrát šachy, jen protože je to populární. Šachy jsou všude, prostupují světem, civilizací i mnou a zobrazují tak absurdní smysl války, ztráty a donekonečna se opakujícího koloběhu obětování a smrti. V trochu jiném kontextu je smrt politováníhodná a vyvolává nad sebou lítost či zármutek. V kontextu šachů lze však říct, že hráči jsou hrou udivení tak moc, že kvůli ní opouští svůj morální kompas a vyrážejí vstříc krásám smrti beze smyslu. Šachy ukazují to nejlepší z nás, naši inteligenci, logiku, ale zároveň i naši bezohlednost a krutost.