Marasmius letensis

Platany to slyší. Včely to cítí a houby si to pamatují. Možná nevidíte jemné nitky, proplétající se půdou pod dlažbou i pod asfaltem, ale ta vlákna jsou všudypřítomná.
Propojují živé s neživými, vaši radostně polozapomenutou minulost (to byste se museli zbláznit, všechny nesplněné sliby, křivdy a podrazy, terapeutů je málo a hodina v Kappa stojí přes dva tisíce) s přítomností.
Mají dostatečnou kapacitu i pro budoucí katastrofy. Jemná síť vás rozloží na jednodušší sloučeniny a použije znovu. Jistojistě. Symbióza zafunguje. Čas, formu ani podobu si zvolit nemůžete. Ten labyrint šlape miliony let. Není to na vás, dámy a pánové tvorstva.