A nakonec byl mošt

"Jsi si naprosto jisté? Taková věc už nejde vrátit zpět," pronesl pomalu laskavý hlas, který jakoby vycházel z celého mého okolí a zároveň i ze mě samotného.

"Jsem. Už se tu nudím. Chci zažít nové věci a cítit nové pocity," odpovědělo jsem rozhodně.

"V pořádku. Jen se ujišťuji. Většina tu chce zůstat co nejdéle. Mají rádi čerstvý vánek, rozhled do okolí a čekají, až si je někdo sám utrhne," nedal se hlas.

"Tam dole si mě najdou vosy a červíci. Budu mít kamarády. Tady se cítím osaměle."

Hlas už neodpověděl.

Zničehonic se moje větvička zatřásla.

Letělo jsem vstříc novým dobrodružstvím.