Jste zde

Odebrat

Napsal uživatel neviathiel dne 25. Duben 2024 - 21:15.

Fandom:

Příšeří

Úvodní poznámka:

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: Rozostření
První: Úřední záležitosti

Drabble:

„Fyzicky má jen lehká zranění.“ Fyzicky. „Dokážeš mu pomoci?“
„Nevím.“ Tohle jsem dělala mnohokrát. Traumata, fobie, averze, úzkosti. Nikdy na člověku.
Lidé nejsou zas tak odlišní.
„Dokážu. Teoreticky. Možná mu nepomůžu, ale ani neublížím.“
„Nic lepšího pro něj udělat nemůžeme.“
Adamovy mentální bariéry jsou rozmělněné. Důsledek spánku pod sedativy. Nemůžu se zeptat na souhlas. Rozhlížím se. Opatrně. Mohu něco ubrat. Přidat. Mám tu moc. Odpuzuje mě.
Zahlédnu koutkem oka obraz. Realita se převrací naruby. Telepat mě topí v iluzích.
Drobnosti. Chybějící rezavá tečka v Helenině oku. Odřenina, která nekrvácí.
Trauma koření ve vzpomínkách. Musím je z nich vyplít.
Velmi.
Opatrně.

Závěrečná poznámka:

Další: Derealizace

Derealizace označuje subjektivně velmi nepříjemné psychické stavy odcizení či oddělení od okolního světa. Svět a druzí lidé se zdají být neskuteční, vzdálení nebo zautomatizovaní. Vnější svět se jeví jako by nebyl reálný, jako by byl ve snu nebo v mlze či za nějakou skleněnou tabulí. Hmotné věci se zdají být nehmotné či dvojrozměrné jako na obrázku. Druzí lidé mohou působit zautomatizovaně, jako by byli roboti.

Často doprovází depersonalizaci, což je stav odcizení či oddělení od vlastního já, duševních nebo tělesných pochodů. Lidé s depersonalizací prožívají stavy cizosti, neskutečnosti či neexistence sebe samých. Jejich myšlenky, vzpomínky, pocity, pohyby či hlas se jim jeví, jako by nebyly skutečné, jako by nebyly jejich vlastní nebo jako by byly zautomatizované. Mohou mít pocit, jakoby jedna jejich část jednala a druhá to jen odtaženě pozorovala.

Obojí někdy doprovází depresi.

(Převzato z depersonalizace.info)

Téma:

DMD č. 26 pro 26. 4. 2024. Téma: Výběr z hroznů