Refugium

Dřív byl rád, že se nescházeli v tichu nějaké pracovny. Dnes, když sestupoval do sklepa, si přál opak. Jakmile otevřel dveře, zasáhla ho vlna hlasité hudby plné bubnů, kytar a trubek. Rychle za sebou zavřel, ale z místa u dveří se zatím nepohnul. Nejprve si jeho staré unavené oči musely zvyknout na barevné světlo, které do místnosti proudilo přes různobarevné kostky střešních oken a blýskalo se po místnosti díky zrcátkům zavěšeným ze stropu. Všichni kolem tančili. Po chvíli ani on neodolal a při závěrečných úderech písně předvedl sérii rychlých pohybů. V tu chvíli si ho konečně všimli. Pár lidí zatleskalo.