Divoký západ

"Huso pitomá!"
Mexická služebná se zvedla od sbírání střepů tak rázně, že její sukně zašustily jako vyplašené pračí hejno. Bylo jí jedno, že si Madame myslí, že na její provinční bordel není dost šik. Nevadilo jí vařit, uklízet, ani vynášet nočníky. Ale tu nadávku si nezasloužila.
"Ten hijo de puta se tu nemá co motat."
Madame napřáhla ruku, ale zmíněný zkurvysyn ji zadržel.
"Jewel, je to jen talíř."
"Je to pravá Míšeň, pane Eduardo."
Pod černým knírem se zaleskla sada vlčích zubů.
"Koupím ti celou sadu, když mi ta holka přinese večeři a nechá si stáhnout všech šest škrobených spodniček."

Přecházel po pokoji a opakoval si, že Bůh ví, co dělá. Ale nesouhlasil s ním. Přál si, aby ta studená, zakrvácená věc v jeho náručí žila aspoň... Vůbec někdy žila. Aby ji mohl pokřtít a pohřbít. Ne zahanbeně zahrabat pod okapem.
Aby...
Nechtěl na to myslet. Na nádhernou bytost oddechující ze spaní, co si ho vzala jen proto, že jí někdo udělal dítě.
Kdyby bylo aspoň jeho. Nevadilo by mu to. Nevadilo mu, že je deformované a neživotaschopné jako jejich manželství.
Bude ho muset pohřbít dřív, než se jeho žena vzbudí.
Zlomilo by jí srdce, kdyby věděla, že porodila zrůdu.

Alfred Jeffries, první toho jména, byl přísný a zásadový muž. Nikdy by neopustil svou ženu a její peníze pro holku, co mohl mít, kdy chtěl.

Freddy byl divoký a stejně tvrdohlavý. Potřeboval něhu a pochopení, aby si omluvil každou porážku, kterou mu jeho otec uštědřil. Vybral mu dům, práci i manželku.

Alfred Jeffries III byl z kamene. Studený a drsný. Ale ani vášnivý hněv otce ani krutost děda nezlomili jeho odhodlání, když jsem zmateně přiznala, že, navzdory vší pravděpodobnosti, nosím jeho dítě.

Milovala jsem každého z nich. Svým způsobem. Ale ten nejmladší miloval mě. Vší láskou, které byl vůbec schopen.

Jeho děda dřel celý život, aby z kousku země v Severozápadních teritoriích vytřískal obživu. Jeho táta se stejnou tvrdošíjností dělal v ocelárně. On chtěl víc. Naučil se písmena i počty, sbalil tašku z kobercoviny a odjel na Jih.

Válka každého vykořenila. Plantážníci chudli a bezpáteřní oportunisti jako on na tom udělali kariéru. Z dozorce na plantáži do Úřadu pro osvobozené otroky. To mu jeho staří zaměstnavatelé nemohli odpustit.

Jeho vraha jsem nechytil. Ale zjistil jsem, že i v Texasu se dá žít. Jenom s krávama mi dejte pokoj. Radši budu střílet Rebely, co nepochopili, že jejich svět je nadobro ztracený.

Paprsky nízkého slunce se prodíraly oblaky. Nebe natahovalo prsty k vlhké zemi v příslibu míru.
Příslibu, který může být znenadání zmarněn aprílovou přeháňkou jako spousta jiných, kterým měl odvahu uvěřit.
Pohledem klouzal z šedých mraků na modrou oblohu.
Čekal, která strana vyhraje nebeskou bitvu.
Která strana vyhraje odvěkou bitvu o jeho duši?
Čekal nevyhnutelnost okamžiku, kdy slunce opustí tuto zemi a den se skončí.
Zítra.
Zítra půjde a bude bojovat o svoje místo na slunci se vší odvahou, odhodláním a sebejistotou.
Ale teď ještě ne. Teď chce zůstat ve stínu a truchlit nad cenou, kterou za to bude muset zaplatit.

Můj obchodní společník toho moc nenamluvil. Jasně řekl, co požaduje a kam je ochoten zajít s kompromisem. Každý další argument zvyšoval pravděpodobnost, že do dohody zapojí pěsti. Nebyl vznětlivý. Neměl trpělivost se opakovat.
Jeho manželka pro něj byla jako stvořená. Přečetla vás jediným pohledem a slova vážila tak precizně, že každá věta mohla zastoupit ostrý nástroj v rukou chirurga.
Trvalo mu jen asi dvanáct hodin rozhodnout se, že nepodlehne momentálnímu pobláznění.
Možná mu pomohlo vysvětlení, že podle smluvních podmínek nemůže zmizet s hezkou vdovičkou, když je spolumajitel firmy a ne tichej společník.
Možná zabralo, když jsem řekl, ať není čůrák.

Podle mě byla Polly kráva.
Libovala si, že její novej zákazník královsky platí a ani ji neojede. Prej jenom vykládá něco o horních frakturách, křehké tektonice, supergenních zónách a fluidech.
Kdyby nebyla tak pitomá, došlo by jí, že navzdory učenejm řečičkám, mele jen o tom, jak je nadrženej na její kundu a naleziště zlata v horách. A nešuká ji proto, že mu potlačování pudu pohlavního leze na mozek, že mu ta hračka mezi nohama nefunguje normálně.
Čekala jsem, kdy přiběhne s brekem, že ji ztřískal.
Nepřišla.
Když ji našli rozlámanou v průzkumný šachtě, ten její šamstr byl dávno v trapu.

Když jí ho přinesli, proklela je. Nepochybovala, že ho postřelili ti stejní přátelští sousedé.
Neměla ho vlastně nikdy ráda, ale přesto strávila hodiny tím, že vytahovala z jeho zad úlomky olova a kostí.
Z doktora vymámila lahvičku laudana s doporučením, aby ji pacient vypil celou, jestli dostane horečku.
Sama neměla odpověď, proč ho místo milosrdné vraždy nechala trpět.
Nasadila mokrá prostěradla, chinin, vrbu, šalvěj, modlitby a všechno ostatní, co by mohlo zabírat.
Byla snad i vděčná, když konečně dokázal vstát z postele. Hubený. S kruhy pod očima.
Zvláštní bylo, že už si nepotřeboval dát whiskey, aby se mu netřásly ruce.

Na prahu noci ležel mrtvý pták. Na svatebním šatu pár rudých skvrnek. Lem umazaný bahnem, ve kterém seděl s nedbale elegantně nataženým krkem. Nepatřičně, když dal ptáku jméno krk elegantně zahnutý.
Uprostřed zamlženého močálu vyhasl život, zatímco pár mil na jih se zakouřené ulice rozsvěceli plynovými lampami a elektrickými výbojkami.
Pokrok nezastavíš.
V tom bílém peří potřísněném bahnem a krví se bude vdávat někdo úplně jiný.
Každé sebrané pírko bylo těžší, každý květ orchideje voněl méně a každý nádech byl bolestivější.
Pokud šlo o něj, vycpat by se měl dát pokrok.
Na mrtvém ptákovi na klobouku není vůbec nic pěkného.

Voněla skořicí a mlékem a jemu se vždycky zatočila hlava.
Teď vůně útulného domova přebyl smrad prasat a hlava se mu motala jen z kořalky.
I opuncie pod okny se utrápily do našedlé hniloby.
Jeho žena měla pořád nejkrásnější nohy... Jenom je slastně ovíjela kolem beder kohokoliv jiného.
Sny o okrsku bez palíren a pašeráků se rozostřovaly v milosrdné mlze.
Potlačoval je.
Pravidelně.
Už si je sotva pamatoval.
Nepamatoval si ani, jestli za modřiny své ženy může on.
Pořád si ale pamatoval, že všechny peníze mu poctivě platí vláda.
Většinu utratil za whiskey.
Neptal se, proč je tak podezřele levná.