DMD č. 3. pro 3. 4. 2016. Téma: Anonymní seznamka

Má lásko...
Vím, že nás dělí nepřekonatelná propast, ale já jsem připraven se do ní vrhnout...
Tvé oči...
Tvůj úsměv...
Tvůj dotek...
Celaena lístek našla v knize, kterou jí kdosi přinesl do pokoje, zatímco spala.
Poznala rukopis Doriana. Prince Doriana. Syna jejího úhlavního nepřítele, krále Adarlanu.
Mohla by jeho lásku opětovat? Ona, Celaena Sardothien, Adarlanský zabiják, nejlepší nájemný vrah světa.
U večeře prince nepokojně sledovala svýma tyrkysovýma očima.
Princ ovšem upíral safírové oči na kapitána stráží. Chaol už určitě našel vyznání, jež Dorian ukryl v knížce, kterou si kapitán vybral v knihovně.
Kapitán si je oba podezíravě měřil bronzovýma očima.

Každou neděli se celá ves ráno chystala do kostela. Šlo se tam dlouho, kolem lomu, přes les a ještě přes pole, ale chodili všichni, i šediví starouškové. Na jaře, když rašilo osení a zpíval skřivánek, v létě, kdy se les zelenal, v zimě, kdy pole pokryl sníh. A všichni se těšili, vždyť šli do Božího domu.
Nejvíc se ovšem těšila chasa. Vždyť tady potkávali mládence a děvčata z celé farnosti. Kolikrát mládenec mohl oči nechat na neznámé krásce. A ona hleděla zdánlivě do zpěvníku, ale přece jí nic neušlo. A když se zadařilo, slovo dalo slovo a nakonec byla veselka.

Seznamka byla perfektně umístěna - na křižovatce rušných cest. Denně na ní přibývaly vzkazy, kterými byly hledány nové lásky či slibována velká potěšení. Občas sice někdo sobecky přemázl kompletně všechno, ale hned druhý den byly původní vzkazy opět obnovovány. Největší boom zažívala na jaře, v čase, kdy se noci krátí a večery začínají omamně vonět.
Všichni však nadšení z jejího zřízení nesdíleli.
„Zatracená práce,“ sakroval muž v černém. „Vždycky zapomenu! Za rok mě na tenhle barák nikdo nedostane!“
Ucpal si nos a spustil štětku do komína.
Slunce pražilo do střech, kočičí značkování se vypařovalo.
Seznamka se připravovala na další noční směnu.

Zpravidla přichází s jarem, včera to byli pihatí, uhrovatí kloučci, co jen zahučeli: „Matka má narozeniny“, teď se vytáhli a zmohutněli a jsou z nich chlapi, podávaj mi sežmoulaný peníze vlhký smrtelným potem: „Víte, já bych potřeboval...“ Tak připravím první pugýtek, z naděje a touhy, a nechci vědět, pro koho je, ani jak probíhá seznamování, protože když to jde dobře, oni se zase vrátí, a já pak každou další kytku omotávám zaříkanou mašlí, vlastně to není magie, jen tolik požehnání, kolik můžu dát. A dál se nemusím na nic ptát, protože stejně všichni vědí, že nejkrásnější svatební kytice vážu já.

„Neo, dej si pozor, sledují tě,“ zašeptala mu do ucha.
„Kdo jsi?“ vydechl.
„Říkají mi Trinity,“ odpověděla.
„Trinity? Ta Trinity? Co se nabourala do databáze berňáku?“ zíral nevěřícně.
„Jasně, máš s tím problém?“ ušklíbla se pobaveně.
„Já jsem myslel… že jsi chlap,“ vykoktal zmateně.
„To většina chlapů…“ utrousila.
Potom mu píchnuli do břicha štěnici… propadnul se norou…
Naučil se skákat z mrakodrapu… uhýbat kulkám… jíst blivajzy na Nabuchodonozoru… nevěřit zrádnému Cypherovi…
Občas mu lezlo na nervy, jak na něj všichni spoléhají na zachránce světa. Ale přesto byl vděčný za to, že tehdy následoval bílého králíka. Jen díky němu ji poznal…

Anonym hledá spřízněnou duši, se kterou může nesnášet svět, zejména internetový, do konce svých dní. Na vzhledu ani pohlaví nezáleží. Moje koníčky jsou flamewars a internetové hejty. Hlavně na lidí, kteří:
Nic netvoří.
Něco tvoří, ale mě se to nelíbí
Mají odlišný názor.
Mají názor stejný, ale považuji je za blbce.
Nemají rádi to, co mám rád já.
Mají rádi to, co mám já, ale úplně špatně.
Vypadají hůř než já.
Vypadají lépe než já.
Vypadají stejně jako já.
Snaží se něco dělat.
Nedělají absolutně nic.
Jsou blbější než já.
Myslí si, že jsou chytřejší.
Značka: Tebe budu nesnášet též.

"Asi pojedou pryč, Koší."
Páníčci provádějí dovolenkovou krmičku bytem a ukazují podstatné věci - záchůdek, mističky, zásoby žrádélka. Kočky jsou bezpečně ukryté pod postelí.
Druhý den, krmička v akci.
"Nepůjdeme se na ní podívat, Koší?"
"Nejdřív musíme zjistit, jestli si to zaslouží."
Třetí den."
"Krmí a vynáší dobře, Koší, Už bychom se mohli ukázat."
"Vždyť ani nevíme, jak se jmenuje..."
Čtvrtý den. Telefonát krmičky s páníčky: "Jo, žerou a vylučujou normálně, bordel nedělají, akorát..." "Co?" "No, ještě jsem je neviděla..."
Šestý den.
"Hele, Koší, to už je trapný. Pojďme se seznámit."
"Když jinak nedáš."
"Ale pro jistotu, Koší... ty běž první."

“Jani, co kdybych si založil Grindr?” Zeptal jsem se svojí kamarádky jednou cestou do Žabky.
“No, nechci ti brát iluze, ale je to blbost”, poznamenala a dál kouřila svojí cigaretu.
“Proč?”
“Kromě neustálýho cinkaní, kamkoli přijdeš”, podívala se na mě významně a vyfoukla obláček dýmu,”po tobě ještě pak budou chtít polonahý fotky”, dodala.
“Aha, no tak asi nic. Polonahý fotky se mi nikomu posílat nechce”, prohlásil jsem a prohrábl si ofinu. Už jsme skoro byli před krámem.
“A co nějaký jiný dating sites?” Zeptal jsem se, když jsme se zastavili.
“Já myslím, že by sis měl někoho najít irl”.

Je dům, v domě sklep, ve sklepě záchody, na záchodech kabinky, ve stěně jedné z nich otvor jako po suku. U otvoru o pozdních pátečních večerech pokleká Šimon a rozdává lásku.
„Ty si bohovský,“ šeptá mu mladý baryton přes stěnu, zatímco o něj Šimon pečuje, „chcel by som ťa spoznať.“
„Až bude dcera velkááách, tak si tě vezmhmmu," vyznávají se obrovská chodidla.
Je to vlastně taková seznamka. Šimon může přebírat dle libosti, podle toho, co kdo nabízí. A že ti muži mnohdy vůbec neváží slova.
A to si vždy myslel, že na záchody do Podzemí se chodí jen za neřestmi.

Už dlouho jsem se neseznámil s nikým novým. Dokonce i starým přátelům a známým jsem se začal vyhýbat. Telefon se mi denně plnil zmeškanými hovory, na které jsem neodpovídal. Jediný čas, který jsem strávil konverzací, byly hodiny s mojí terapeutkou. Pokud tedy nepočítám ty světlé chvilky, kdy jsem si šel nakoupit.
Kdo by byl řekl, že zrovna Mike, na kterého jsem dnes náhodou narazil, tenhle stereotyp změní. Říkal, že bych si měl najít spolubydlícího. Možná i začít trochu žít. Prý mi představí svého známého.
Ten chlápek je cvok. Ale také je zvláštním způsobem okouzlující.
Přinejmenším nuda s ním rozhodně nebude.