DMD č. 3. pro 3. 4. 2016. Téma: Anonymní seznamka

Nic! Jen čísla, bez písem,
Zaškrtnout si lásku,
Dvě, tři noci, vyspím se,
Co je tohle za otázku?!
Jestli Sever, nebo Jih?!
Proč světové strany?
Muž, či žena v pantoflích?!
Otupí to hrany?
Beze slova, beze studu,
Co Ti papír řekne …
Co má vliv, a na co půjdu,
Mlčím, jak když utne!
Kde je cit, kde romantika?
Na papíře leží?
Na displeji, živě bliká!
A z nevinnosti těží!
Zeptejte se sami sebe,
Kam jste schopni zajít?
Náhrada za modré nebe?
Partnera si najít?
Zvyklosti jsou zkrátka jiné,
Jiný kraj, je jiný mrav,
Historie opomine
Kam kráčí dnes – tak sebejistý dav?!

– To není fér! pomyslela si princezna sedící na tribuně vedle svého otce. – Nejenže si musím vzít vítěze turnaje, ať už se mi bude líbit nebo ne, ale já až do konce nebudu tušit, jak vypadá. Oni si mě všichni prohlédli, jestli jim stojí za to se o mě ucházet, zatímco já vidím jen řadu plechovek, takže ani nevím, komu držet palce.
„Tati, proč jsi zakázal, aby se mi představili před tím, než si nasadí přilby?“
„Tvoje teta si vyhlídla ženicha ještě před turnajem a aby mu zajistila vítězství, nechala ostatním nápadníkům namíchat do vína projímadlo. Tak aby se to neopakovalo.“

Stál bez hnutí uprostřed lesa a neodvažoval se pohnout. Snažil se popadnout dech, ale nešlo to. Částečně šokem a nevolností z kouzla, do kterého vběhl. Částečně vzrušením.
Ještě nikdy, nikdy nenarazil na magii někoho jiného.
Jenomže tohle..! Opatrně magii kolem sebe ohmatával, zkoumal, ochutnával, očichával...
Měla hravou strukturu, skoro ženskou...
Pokusil se ji zkrotit, trochu si pohrát...
Mnohokrát o prvním setkání s jiným čarodějem snil a vždycky se trochu bál. Zejména toho, že je sám. Že žádná jiná magie prostě není. Představoval si, jaké to asi může být...
Prudce se předklonil a začal dávivě zvracet.
Tohle jsem si zrovna nepředstavoval...

Sobota, 9 hodin večer, bar Aréna, rezervován soukromý salonek
Dále obsahovala zpráva jméno jeho nové lásky, ale toho si nevšímal. Ze zkušenosti věděl, že mu bohatě vystačí výrazy jako miláček, drahoušek, kráska nebo zlatíčko. K čemu se zajímat o někoho, kdo si ho koupil jako kus ryby na trhu.
Později, když mu pod přikrývkou šeptali pikantní drby, příhody, o kterých se nemluví nahlas, tajemství, která by zničila nejednu kariéru, poslouchal naopak velmi pozorně.
Po pár dnech směl odejít. Nadobro. Narazil-li na některého z nich později, neobtěžoval se ani pozdravem.
Koneckonců, nedělal si iluze, že své „sponsory“ doopravdy zajímal zase on.

Seděl jsem na fízlárně, tlustý příslušník hartusil.
"Co to máš na hlavě?" Prohrábnul mi číro a prudce škubnul. "Jakoby nestačily máničky, teď ještě tohle! Já bejt tvůj fotr, smrade..."
"Soudruhu, tohle snad není nutný," povídá druhý, "Alois se dostal na zcestí, ale je to rozumný mladík, Lojzíku, nás zajímá František Materna, když nám řekneš co dělá, necháme tě být..."
"Neznám..."
Jo, byl jsem odhodlán nic neříct, ale ta úleva, když vyslovili úplně neznámé jméno... Dusili mě asi hodinu a pustili mě.
V hospodě jsem kámoši Cvrčkovi vylíčil, co jsem zažil.
Napil se piva a povídá: "Vole, František Materna jsem já."

Byla už dlouho sama, něco hodně přes třicet, ale rozhodla se, že ještě není pozdě někoho potkat a založit s ním rodinu. Jenže kam se obrátit, když město bylo malé, v práci všichni zadaní případně nepoužitelní (když už se našel rozvedený, tak to rozhodně nebyl exemplář, který by si chtěla přivést domů). Rozhodla se pro seznamku. Anonymní, protože nechtěla, aby každý věděl, že už je tak zoufalá, že si hledá chlapa takto.
Nadešel den D. Přijela na místo, kde se mělo setkat deset mužů a deset žen.
Sotva muže spatřila, řekla: „Ahoj Petře, čau Tomáši.“
Nějak ji ta anonymita nevyšla.

Vysoký, solidní a dobře zaopatřený tvor hledá mladou a krásnou dívku, se kterou by mohl bydlet. Měla by být velmi hezká a milá a nehledět příliš na jeho zevnějšek.
P. S.: Mám zámek.
Mladá, krásná a nezadaná dívka ze zchudlé rodiny hledá muže, ke kterému by se mohla ihned nastěhovat. Už to doma se sestrou nemůže vydržet ani minutu. Nezáleží jí na povaze, majetku, inteligenci ani vzhledu.
P. S.: Klidně ať je to zvíře, když bude mít byt.
Zvíře zamávalo novinami s inzeráty návštěvě před nosem: "No a takhle jsme se seznámili, žádný otec přespávající v zámku, to jsou nesmysly."

Poprvé v životé měl pocit, že našel spřízněnou duši.
Oba měli problémy s rodinou.
Oba teprve nedávno pochopili, že dívky... ehm... ne.
Po měsících vzkazů přes Queer Magic Mail se tedy konečně poznají.
Cítil podivné rozechvění.
Poprvé v životě měl pocit, že našel někoho, s kým by chtěl něco víc.
Bylo tak zvláštní, v kolika věcech se shodnou a přitom o sobě vlastně nic nevědí.
Před žádnou schůzkou nikdy nebyl nervózní. Až dnes.
"Blacku?! To je nějaký zatracený vtip?!"
"Srabusi!!! Co tu kurva děláš?!"
Kdyby nebyli takoví zabednění idioti, mohlo to skončit i jinak než rozbitým nosem a fialovým okem.

Bylo to podivné setkání.
Když se v Gallipoli, v druhém roce Velké války setkaly...
...no, holky.
Jedna z Německa, zrozená ve svitu pecí Kruppova koncernu a v hluku oceláren, strojíren a zbrojovek.
Druhá z Británie, ji na cestu vypravily holky od Vickerse, unavené z neustálého shonu v dílnách nějvětšího výrobce zbraní v zemi.
Cestovaly dlouho a čekaly ještě déle.
A kdo byl On?
Kluk z kolonií. Vytáhlý, uvyklý střelbě z lovu králíků a osmahlý sluncem.
Australan
Cosi ho kříslo do prsou a pak uviděl nejdivnější věc ve svém životě.
Kromě ptakopyska.
Na zemi ležely dvě střely, navzájem sražené v letu.

Je určitě spousta cest, jak poznat pravou lásku.
Bůh vás uspí, sebere vám žebro, a po probuzení k vám přivede ultimátní kost.
Služebník vašeho otce se rozhodne, že žena, která napojí velbloudy, je pro vás ta pravá.
Vaše matka vás pošle do domu svého bratra, a vy si za dvacet let služby vezmete ne jednu, ale dvě jeho dcery.
Utečete z faraonova dvora do pouště, abyste si zachránili život, rovnou k ženě, jejíž otec vám bude mentorem a přítelem.
Vidíte ji z okna koupat se na střeše.
Lidé mají pocit, že si ji hledají sami - ale vlastně tomu tak není.