DMD č. 29. pro 29. 4. 2017. Téma: Eso

Sergej se vracel z práce uondaný – takže deštník navíc před jejich dveřmi ho zaskočil nepřipraveného.
Lekl se. Co Annelise?
Dveře otevřel potichu. Pak uslyšel smích a otázka mu zkroutila žaludek.
Hlupáku. Válečné lásky nevydrží.
S temným výrazem vešel. Annelise s vysokým elegánem se přistiženě obrátili.
„Neruším?“ zeptal se štiplavě.
Elegán ji předběhl. „Marcel Deveraux, těší mě.“ Jeho tón říkal falešná identita. „Slečna nám pomáhá v jisté… citlivé záležitosti. Na techniku je jednička – a Němci ji nečekají.“
„My utekli, ale co ostatní?“ prohlásila Annelise plamenně „Nemůžu je v tom nechat!“
Sergej, opět, seznal, že je idiot. „Nemůžeš. Promiň. Jak vám pomůžu?“

Na otevření mrazícího boxu, který spolu s ostatními Magory ukradl při veleúspěšném nájezdu na imperiální loď třídy Lictor, se kapitán Simbacca těšil jako malé dítě – a to ho přitom Qex‘xt několikrát ujišťoval, že uvnitř není zmrzlina, ale živá bytost.
Podle papírů totiž nešlo o obyčejného vězně, jak se ostatně dalo tušit už ze způsobu vězení, nýbrž o…
„Zippanandu,“ přečetl brouk první slovo v záznamu, patrně jméno, a pokračoval. „Narozena na Troikenu, bývalé jedijské eso...“
V tu chvíli Simbacca pochopil, proč je pro ni Šedý Šum poslal, a v následujících letech se toho od ní naučil dost přinejhorším na jedijského spodka.

Svůj trumf jsem získala skoro před pěti lety.
Bylo to v podstatě náhodou. Všimla jsem si ho na poslední chvíli - ležel v prachu na zemi na jednom malém dvorku.
(Okusovala ho kočka.)
Měl na sobě namalované červené srdce.
Zvedla jsem ho.
Ale pak jsem najednou nevěděla, co s ním. Dlouho jen tak ležel na poličce a zanášel se prachem.
Po roce a půl nicnedělání se otevřelo okno a on skoro vylétl ven a já najednou zjistila, jak moc ho chci zpátky.
A už jsem přesně věděla, co s ním udělám.
Můj trumf mi právě leží v klíně a spokojeně spí.

Uši našpicované dopředu. Nozdry rozšířené vzrušením. Bělostná srst se leskne v pozdně odpoledním slunci.
Netrpělivě přešlapuje, kolem ní se tlačí ostatní koně.
Startérka Soňa Froňková čeká, až se všichni správně seřadí.
,,Připravit...!"
Vteřina ticha.
START!
Vyrazila jako vystřelený šíp. Hlína odletuje od kopyt. První skok. Cválá v čele. Jezdec jí nijak nebrání. Navede ji k vnitřnímu hrazení a nechá běžet.
Taxis. Soustředění. Mohutný odraz.
Letí dál. Dvojnásobná vítězka. Držitelka historicky nejrychlejšího času.
Už není v čele. Propadá se dozadu. Bartoš cítí, že to není ono...
Ale ona chce tak moc běžet dál...!
Promiň, šeptl v duchu. Nejde to.
Zadržel ji.

Konečně! Vidím lokomotivu řady 363 zvanou eso v čele mého vlaku. Nastupuji. Proti mně usedá stařík, jenž se začíná chvástat, že byl za války tankové eso. Nebudu si na oplátku vymýšlet, že mířím na Evropskou jižní observatoř čili ESO, raději nasazuji sluchátka přehrávače. Song, který zbožňuji od doby hitparády Eso, mne brzy uklidňuje. Dávám si k tomu čokoládu. Takovou jsem poprvé měl kdysi z prodejny ESO, dnes už ji koupím všude. Projíždíme okolo tenisového kurtu, pohledná tenistka dává ještě pohlednější eso. Stařík vytahuje karty. Nabídku hry určitě odmítnu. Mohl by tam mít třeba cinknuté eso a já bych prohrál kalhoty.

Zachraňovat svět! Jako hrdinové, legendární esa, jako... bratříček a jeho obdivné pohledy, zatímco jej Vera chlácholivě hladila po vlasech, jasně, Benny, na nás čekaj; tušíce odpor v zasmušilé sestře, zavřeli by je, zkoumali jako nějaké -
*
Stála u prvního z řady klečících mužů; poslední pokus o uvědomění, co vůbec cítí při pohledu do jejich prázdných očí, ale...
máš stejné
Zvednuté ruce a prsty zvráceně snadno prošlé krkem - příliš měkkém, roztékajícím se želé. Byl bys hrdý, Benny, poprvé se snažím, ale nechráním svět, to tě jen mstím a čím krvavější ruce, tím víc se necítím, řekni, byla bych tvoje eso?
- jako stvůry.

Každé ráno při čištění zubů visí očima na háčku od zrcadla. Vstává pravou. Kvůli černé kočce si dokáže i kilometr zajít. Řasy odfoukává a přání neříká nahlas.
Ale co teď? Je třináctého a ještě k tomu pátek. A z podkovy nade dveřmi jako by se vysypalo štěstí. Dokonce nedopatřením zašlápl malé osminohé štístko, které u něj v bytě vybudovalo podél stropu ten nejspolehlivější web.
Celý rozklepaný se rozbíhá ulicí a kočky nekočky letí na přátelský mariáš. Už sedí všichni u balíčku jako poštovní skřítci u dopisů.
Karty rozdány. Hraje skoro poslepu. "Ať jsou karty špatné!"
Doufá. Doufá v lásku.
Eso.

Jako rodič si uvědomíte, jak je důležité, mít minimálně jedno eso v rukávu. Spoluhráči jsou sice mrňaví, ale vynalézaví, „pokerface“ na ně neplatí. Prokouknou Vaši hru dříve či později. Pokud nevynesete karty rovnou na stůl, vynesou oni ty svoje a přidají pár žolíků ve formě roztomilosti, fňukání nebo srdcervoucího pláče. Je to na Vás. Přebít pátým esem, ale ani tak nemáte jistotu výhry. Sice neumí do pěti počítat, ale spočítají Vám vždy všechno.
Úspěšný rodič nosí vždy v rukávu králíka, nejméně pět es a doporučuji dostatečný počet žolíků. Ať už jde o převlékání, jídelní návyky, nebo o chvíli ticha doma.

Pohovor se školní radou, v nepřítomnosti ředitelky, byl vyčerpávající. Bylo naivní se domnívat, že by ji v současných poměrech přijali zpátky na učitelskou pozici. Odmítala se ale vzdát snadno. Byla schopná, inteligentní, efektivní...
„Máma i táta jsou esa,“ zaslechla kdesi za rohem hlas své dcery. Měla být u Aurory v kanceláři! „Doma mají skvělou laboratoř. Ale tam nesmím chodit.“
Lily se skoro rozeběhla, když zaslechla mužský hlas místo Aurořina. „Tví rodiče jsou zřejmě zajímaví lidé.“
Lily zbledla, když konečně objevila Ithunn ve společnosti ministra Raddlea.
„Paní Potterová.“
„Snapeová,“ opravilo ho děvčátko s širokým úsměvem.
Raddle se usmál ledově. „Podruhé vdaná?“

Ahoj, jsem Eso.
Dneska slavím, doraž včas.
Pokud to stihneš, můžeš si zkusit mluvit jako Gedžitka z Rychlé roty, hellia na to máme dost. A neboj, do pekla za to nepůjdeš.
Ne, za tohle ne. Ne dnes.
Peklo tě čeká, pokud okamžitě neodložíš tu frkačku.
Peklo tě čeká doma. Tady na tebe tak maximálně spadne piáno, co ti visí na stropě nad hlavou, polejem tě rozlitým pivem, a těsně u ucha ti praskne nafouklý balonek.
Jo, zejtra počítej s kocovinou, ale teď, pokud zrovna neklepeš drabble do mobilu, se dobře bavíš.
Ahoj, jsem Eso a ty jsi na mé oslavě.