Čtyři z tanku a pes

"Ty tu lovíš ryby?" zeptal se Gustlík Jacka.
"Jo." odpověděl Jacek.
"A na co je lovíš?"
"Na večeři!"
"Na to se neptám, jakou máš návnadu?"
"Ona je potřeba návnada?"
"Radši asi zajdem k porybnému, pozval nás."
***
"Tam bys nic moc nechytil," smál se u oběda porybný, když mu to vyprávěli, "Jako ten voják před váma. Taky po hodině brblal, že nalovil samé řasy a málo korýšů, že to té své rybě musí přebrat. On byl vůbec nějakej divnej. A tvrdohlavej. Kolikrát jsem mu opakoval, ať nechodí do toho starýho lomu, že je tam německá pevnost, ale on si nedal říct."

"Ještě bychom měli zajet támhle do údolí, co je za kopcem. Ten navigátor tam také mohl zabloudit." připomněl Tomáš.
"To je ztráta času, tam asi nebude." odvětil Jenda. "A navíc, tak velkou svobodu pohybu nemáme, je dost svázaná řetězy německých rozkazů. Musíme jet tudy, kudy povolili Maulovi."
"Odkdy posloucháme Němce?!" naštval se Gustlík.
"Od té doby, co se maskujeme jejich tankem! Nemůžeme si dovolit, aby nás zastavili a ptali se nás, proč nejsme tam, kde máme být." vysvětlil Jenda.
"To je pravda, musíme se držet Weidenbachu." zesmutněl Tomáš. "A tak krásně to tam vypadalo, dokonce tam mohli mít i hospodu."

A tak jsme vyjeli. Nejdřív jsme projížděli bahnem, pak po příkrém srázu, a nakonec na hromadách suti. Náš tank Zrzek, řízený Gřešem, to zvládal dobře. Ale zajatý tank řízený Gustlíkem jel přímo skvěle.
"Kde ses to naučil řídit? Nevypadáš moc, jako bys byl v cizích botách!" ptal se vysílačkou Tomáš.
"Víš, když začala válka, tak mě naverbovali k Němcům. Já nechtěl, ale musel jsem. Udělali ze mě tankistu, sice ne řidiče, ale já jsem přece něco okoukal. Ale pak se Němci přiblížili k Rusům a já si řekl: dost! Dezertoval jsem jim i s tankem do polské armády." odpověděl Gustlík.

"Pojďte a poslyšte strategii naši k hledání navigátora ztraceného. Dvé tanků mužstvo statečné obývá a podle stromu vzoru s nimi nakládati bude. Jako kořeny bujné zemí prorůstají, tak budou i oni každý z jiné strany útočiti na cizozemců voj!
Pak, jako se kořeny spojují do kmene silného a mocného, radostně se splétaje, i oni spolu putovati budou. Boguslaw zrakem ostřížím krajinu obhlížeti bude, nepřátel hordy by zavčasu uzřel - a stane-li se tak, rozvětví se voj náš, jako větve stromu nepřítele obemkne a jeho zpupnost germánskou zadusí! A Veverka z větvoví vyskočí a řady cizácké výbuchem hromovým rozmetá! Toť vůle má!"

Do ležení náš tank vtrhl jako kaťuše do muničáku.
"Rychle!" vyskočil z tanku Jenda, "potřebujeme na chycení toho chlapa s rybou nějaké muže."
"Dobře, koho chcete?" zeptal se místní velitel.
"No, tak určitě průzkumníka, třeba Boguslawa Makowskeho, pak nějakého ženistu, asi Veverku, a nakonec asi kuchaře Jacka." odpověděl Jenda.
"No tak fajn, když to tolik spěchá." zabručel velitel.
"A ze zásob bychom ještě potřebovali..."
"Nic! Stačí, že jsem vám vydal tři vojáky bez písemného rozkazu, držte si třeba půst! Nebo si něco ulovte, mně je to jedno!" nakrkl se velitel.
"No dobře, z té Šarikovy slepice snad ještě něco zbylo..."

"Co my teď s tímhle?" zeptal se Gřeš a zamával německým rozkazem. "Nejspíš co nejrychleji k Weidenbachu."
"Ne, navigátora můžeme hledat, až dáme zajatce do tábora." odpověděl Jenda.
"Jenže ztratíme stopu!" namítl Gřeš.
"Nerad připomínám, že jsem velitel," pronesl Jenda.
"To neznamená, že máš patent na rozum!" rýpl Gustlík.
"Má pravdu. Vrátíme se. A přitom vytáhneme Maulův tank z hnoje..." dodal Tomáš.
"A proč ho máme vytahovat?" nechápal Gustlík.
"Když totiž pojedeme přes naše území, tak z něj vystrčíme bílou vlajku, jakože jsme ho zajali, a když pojedeme přes nepřátelské, tak vystrčíme bílou vlajku z toho našeho." dokončil úvahu Tomáš.

Rozkaz pro Oberleutnanta Maula, velitele průzkumných tanků:
zatknout nepřátelského navigátora.
Polský voják s vysílačkou na zádech a rybou v rukách je podle analýzy expertů našich špionážních služeb navigátor ohledávající terén. Jmenovaný se blíží k opevnění s krycím názvem Häuschen umístěnému v bývalém kamenolomu. Navigátor patrně připravuje pozice pro frontální útok polských jednotek, které se shromažďují v týlu nepřítele. Vaším úkolem bude chytit ho nejpozději u potoka Weidenbach, podrobit ho křížovému výslechu a nakonec s ním udělat krátký proces.
Zjistěte především, proč má s sebou tu rybu. Není zcela vyloučeno, že v pozadí jsou zájmy polských námořních sil.
Heil!
Major Raustler.

"Pozor," šťouchl do Gřeše Jenda. "Támhle je Němec. Musíme ho dostat potichu."
"Mám nápad," řekl Gustlík a ukradl mi slepici! Plížil se za vojákem a mě měl Jenda co držet, abych si ji nevzal zpátky. Najednou se Gustlík rozpřáhl a praštil chlapa mou slepicí!
Němec se nechápavě otočil, ale dostal takového zvedáka, až nadskočil a šel se prospat. Konečně jsem se Jendovi vyrval a vzal si zpět svůj majetek. Ostatní se taky přišli podívat, koho jsme vlastně omráčili.
"Německej důstojník," konstatoval Jenda.
"Dával vzkaz do mrtvé schránky..." zvedl Gřeš kámen. "Sakra! Pojďte se taky kouknout, tohle vás bude dost zajímat."

Jacek zabubnoval naběračkou na pancíř tanku.
Gřeš otevřel svůj poklop: "To už je večeře?"
"Ne! Kam zmizel ten nenechavej chlupatej drzej čenich?!" zavrčel rozzlobeně Jacek.
"Jakej ženich? My se nikdo neženíme!" oponoval Gřeš.
"Ten, co mi ukradl slepici." naštval se Jacek.
"Že by na svatební hostinu?" dělal blbýho dál Gřeš.
"Koukněte se, jestli tenhle 'lov' nedokončím, jste bez večeře."
"Mně je to jedno, já mám za chvíli akci."
Vtom se přihnal Jenda se zbytkem tanku, naskočili a odjeli hledat navigátora. Kuchař se sklesle vrátil do kuchyně, otevřel spižírnu a povzdechl si: "Co naplat, asi teda holt bude guláš z konzervy."

"To se řekne: 'Uvař něco ze slepice!'" huboval Jacek. "Z jedné slepice pro celou rotu. Něco veliteli, něco zástupci, něco mužstvu... co já s tím? Asi se kouknu do polní kuchařky. Kuřecí motýlek - co to je? Jo, to maso z hrudníku, co vypadá jako motýlí křídla. Tak to je sotva pro velitele a jeho zástupce, každému jedno. A co těch osm dalších chlapů a já? Jak se dělí dvě stehna na devět dílů? Nic platno, bude omáčka. Slepici rozporcujeme... až ji najdeme... nikam přece nešla? ... Ty potvoro chlupatá, vrať mi moji slepici! A neschovávej se přede mnou v tom tanku!!!"