Havajské problémy

„Kalolo, prosím doběhni do sklepa pro lopatu a pojď mi pomoct vyhnat trpaslíky, běhají všude a v oblečení udělají větší díry než molové nebo myši!" Noele se zrovna snažila dohonit jednoho mladého trpaslíka, který běhal kolem stolu a křičel:„Kyš kyš kyš nechytíš!"
„Ach mami, kdo říkal, že když přes noc necháme otevřené okno kvůli vedru, nic se nestane, prý že i kdyby sem vniklo pár trpaslíků, tak budou malí a neškodní a půjdou lehce vyhnat?!!" Kalolo se vracel ze sklepa, na schodech běhalo rovnou několik exemplářů.
„Necháte nás?" zeptal se nejstarší trpaslík, když viděl oba majitele domu těžce oddychovat.

Chlapci osmé třídy seděli na kolotoči, mobily mít nesměli a třída byla zavřená. Jindy by jim to vadilo, ale dnes jako každou středu, byli přímo nadšení, to proto, že hned první hodinu byla HUDEBKA!
Všichni kluci ze školy ji nenáviděli, ale dívky ji milovaly (asi proto, že buď zpívali Lady Gagu nebo Aquababes)...
Tomu chtěli zamezit, na kolotoči totiž řešili kam učitele ukryjí, vtom uviděli...
„Na Adama chlapi!!!" zavelel nejsilnější a všichni se rozeběhli zneškodnit ho.
Po akci ho svázali a chtěli odnést na klučičáky...
„Co to děláte pusťte mě!" vykřikl.
Teprve teď se pořádně podívali.
„Vždyť je to Igor!!!"

Ahoj Lojzo,
zdravím tě přines.Dnes jsem s mi manželkou byl na krásné pláži, svítilo sluníčko a každý mi ji záviděl (v plavkách je prostě boží prosím). Ke dnes svačině jsme si dali moc v dobrou jahodovou zmrzlinu. Odpoledne noci jsem s ní sledoval Hvězdné války a na večeři pilu jsme jeli do restaurace Golden Night na jihu bydlím.Ona si dala jen salát a já kuře na paprice. V pak jsme jeli k ní do bytu a tam jsme strávili noc... Druhý den, osmém jsme se vydali na pouť bytu. Koupil v jsem jí přízemí velkého růžového plyšového medvěda.

Bylo šest ráno, Arona se s malým chlapcem Arsenou vydala na ranní procházku, moře krásně šumělo. Chlapec pozoroval moře, byl na něm flíček, který se pořád zvětšoval, po chvíli bylo dobře rozeznat obrysy lodičky a lidské bytosti v šatech.
Pá minut nato se loď kolébala u břehu.
„Bůh vám žehnej, krásné dobré ráno, den stvořen přímo pro mši, kde tu máte prosím klášter, potřebuji se ubytovat v cele,nejlépe s dobrou akustikou pro zpěv," muž vystoupil z loďky,v ruce sošku a ty šaty připomínaly prostěradlo.
„Jakej klášter, to my tu nemáme, akustiku neznám a ve vězení se zpívat nesmí!"

„Kono, jdi si umýt vlasy a vzít čisté oblečení," volala na ni Kapua a pořád ještě rovnala růže ve váze. Ten den měla přijet na návštěvu teta Salma Hayek, nejslavnější hvězda z Mexica.
Kono trpěla, převlékala se totiž do * * * šatů, vždy byla trochu víc klučičí, proto byly pro ni tyhle růžové šaty s volány naprostou katastrofou.
O pár minut později se k jejich ostrovům začal přibližovat obrovský parník.
„Vy neschopní magoři, okamžitě vysuňte můj most, nechci si namočit šaty!!!" rozkřikla se tetička, jakmile dorazila.
Poté, co ho vysunuli, se rozešla k pevnině...

Všichni pobaveně sledovali špinavou mokrou tetičku v písečku.

„Takže, v pokoji jsem to udělala, na vchodových dveřích taky, v obýváku jo, koupelna okna nemá, sklep ano kuchyň vidím a moje pracovna jakbysmet." Kameo přemýšlela nad tím jestli zakartonovala všechna okna aby tam nikdo nedal reklamu a chodila po místnosti ve které skoro nic neviděla, proto taky už osmkrát narazila do pánvičky.
Najednou se rozletěli dveře a dovnitř vstoupil její syn Oline byla na něm nalepená reklama na boty z „krokodýlí" kůže a na školní tašce reklamy na reality nebo na kartáče na housenky.
„Mami, je to pořád stejné, reklamy lepí i na zakartonované okna, ale hlavně na děti!"

Adara pomalu přihazovala do polévky zeleninu, ale proto že měla pouze mrkev, brzy
jí došla. Prohledala celou kuchyň, přesto nenašla nic víc než deset banánů, těstoviny, maso, kaši, prášky a děravý hrnec.
„Drahoušku, můžeš přinést z balkonu tu krabici, minule jsem tam dávala jídlo, pro případ že by se obchodní loď zdržela."
Akona se odsunul od pracovního stolu a vydal na balkon, nebylo to daleko, ale jemu to trvalo asi půl hodiny.
„Ach jo, tady v naší železné zásobě není nic jiného než vysoký zelený (snad) jedlý plevel, ale no co přidám ho tam," povzdechla Adara.

Bohužel oběd nikomu nechutnal.

„Pane prezidente???"
Chvíli bylo dlouhé ticho.
„Ano, rádce co chceš? Vždy, když se takto tváříš máš něco na srdci," podíval se mu tázavě do očí, až mu dlouhá kudrnatá patka spadla přes obličej.
„No, on totiž zákoník naší země říká, že rádce se má měnit každým třetím rokem a vy jste si mě vybral před pěti lety jako dárek k dvacátým narozeninám, mě by to nevadilo, ale zákon je zákon."
„Tak to je nepříjemné."
„Jestli můžu poradit pane, tak si ho nechte dát jako další dárek," řekla uklízečka která právě drhla podlahu.
„Skvěle, to je dobrá rada od špatného rádce."

Občané, povstaňte proti našemu prezidentovi, přinášíme vám zprávy rovnou z paláce. Všechny nás velice zklamal, chodí přes noc ven a krade. Chybí vám manželka??? Tady máte odpověď, kde je: před týdnem jsme mu v noci potřebovaly dát podepsat nové vyhlášení, už za dveřmi jsme slyšeli divné zvuky... Vtrhli jsme tam a uviděly mladou krásnou nahou ženu a toho blázna, ječela a byla nešťastná.
Při výslechu přiznala „Je to zvíře, dotáhl mě sem v pytli, ale už předtím jsem slyšela o dvou takhle neprávem znásilněných sousedkách."

Chraňte své slečny, a kupte si nový super držící zámek Iron 2 (volně k prodeji).

„Aulelio, drahoušku dojdi prosím nakoupit, všimla jsem si, že připlula obchodní loď," řekla Huhana a vtiskla mu do ruky tři kovové plíšky.
Už z dálky viděl vlajku lodi s červeným nápisem výprodej.
„Peoples, peoples today is big SALE!!!" vyřvával tam starý muž, ukazoval všemožné vázy a jídlo.
Aulelio došel až k muži, ukázal mu penízky: „Šunku, levně máš?" zeptal se a doufal že mu bude rozumět.
„Yes, here is, it cost one euro." podával mu brokolici.
„Ne, tohle ne!"
„Why??? Is delicious and very healthy."
„Ale já chci šunku, aby jsme s ní mohli dělat ham.
„Ham, is šunka???"
„Jo!"