Bylo šest ráno, Arona se s malým chlapcem Arsenou vydala na ranní procházku, moře krásně šumělo. Chlapec pozoroval moře, byl na něm flíček, který se pořád zvětšoval, po chvíli bylo dobře rozeznat obrysy lodičky a lidské bytosti v šatech.
Pá minut nato se loď kolébala u břehu.
„Bůh vám žehnej, krásné dobré ráno, den stvořen přímo pro mši, kde tu máte prosím klášter, potřebuji se ubytovat v cele,nejlépe s dobrou akustikou pro zpěv," muž vystoupil z loďky,v ruce sošku a ty šaty připomínaly prostěradlo.
„Jakej klášter, to my tu nemáme, akustiku neznám a ve vězení se zpívat nesmí!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-)
Profesor
Tohle je velmi dobré. Skvělá stěra pro mníška.
:)
Alešandr_Veliký
:)