DMD č. 21. pro 21. 4. 2025. Téma: Hon na vejce

„Ty máš vážně draky?“ vykulil Hagrid oči.
„Ano,“ řekla Daenerys s patřičnou pýchou. „Vylíhla jsem je z kamenných vajec. Byla jsem přesvědčená, že jsou mrtvá… ale ukázalo se, že draci se rodí z ohně. A krve…“
„Fíha. Já svoje vejce sháněl strašně dlouho. Pak se narodil Norbert… teda vlastně Norberta, ale to se zjistilo až pak,“ poškrábal se ve vousech a přemýšlel, jestli příběh moc nekomplikuje.
„Já ta svoje dostala jako svatební dar. A kde je vlastně Norberta teď?“ zeptala se zvědavě, najednou znovu mladinká a nevinná.
„Musel jsem ji dát pryč…“ posmutněl Hagrid.
„Já se svých dětí nikdy nevzdám!“

Za starých časů stalo se, že šlo vejce na vandr. Naštěstí to nebylo Harknessovo vejce, to by byla úplně jiná pohádka. Harkness o galaxii dál nahání s pomlázkou každou vesmírnou slizku a škrábe se, neptejte se kde, protože téma. Ale zpět k vejci: Dlouho a beznadějně bloudilo lesem, až narazilo na mýtinku a na ní cosi, co považovalo za kurník. Nebylo to právě bystrozraké vejce. Což je škoda. Ale aspoň to mělo rychle za sebou. Santer po něm okamžitě vystřelil, Voldemort ho proklel a Vlk zkušeně aportoval přímo Ježibabě, která ho hodila do další várky těsta. A bylo po vejcích.

Pištění zleva.
Pištění zprava.
Pro změnu nadšené.
„A co je zase tohle?“
„To bude drak! Černej!“ vysvětluje nám spolupracující studentka Jiskropšouku. „Jen je musíme nechat správně vylíhnout!“
„Kolik jich máte?“
„Pět!“
„Tess, Tess,“ Gwen do mě nenápadně strká, „to nemůžeme dopustit.“
„Já vím,“ odpovídám šeptem.
Následné hodiny tedy krademe černá vejce.
A likvidujeme.
„Dračí vejce chutnají nějak obyčejně.“
„To jsou kachní,“ poučuju San.
Čtyři snědené. Ale poslední nemůžeme najít.
„Aby se nám tak tady vylíhl plivník...“ strachuje se Gwen.
„A třeba ne,“ napadne mě. „Je nějaká šance, že se žádná z nich nebude devět dní krášlit?“
„Není.“
Dobrý to bude.

Chodbou vykročila pětice ve formaci šípu. „Uhněte,“ nebylo potřeba říkat. Ostatní muži se přitiskli ke zdem, jen neodbytného šťourala musel ode dveří odstrčit Frajírek. Nerd pak jedním pohybem klíče otevřel. „Ahoj krásko,“ vykročil dovnitř šarmantně Boss. „Kde vězíš, rošťáku.“ odpověděla sličně oděná dáma za stolem. Za ní stály gejši. Chlapi se rozestavili a Silák zabouchnul. Boss přikročil ke stolu: „Nabízím modráska, poptávám kluka.“ Nastalo ticho. „Hnědoočko a muzikant,“ nedala se samice, „Kluka máš mít.“ Boss zacvakal čelistmi. Naklonil se: „Půlsporťák, a přidám sex appeal.“ Kočička naznačila mdlobu. „Máš to mít,“ špitla a gejši ji začaly vysvlékat. Pokračování za 9 měsíců.

Médii, zejména těmi bulvárními, prolétla zpráva, že jistý politik očekává narození dítěte. Holčičky. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby byl dotyčný ženat. Nebo byl se ženou alespoň v partnerském vztahu a tito se chystali na roli standardního tatínka a standardní maminky.
Dotyčný je však gay (nic proti nim!), žije s partnerem a dítě jim odnosí společná kamarádka. Přiznám se, že nerozumím pohnutkám ženy, která je ochotná se k takovéto akci propůjčit.
Radikálové to zřejmě okomentují, že se svět v zadnici obrací. Já tak tvrdý nebudu, pouze popřeji holčičce Medě, až se narodí, co nejšťastnější dětství i v nestandardním prostředí.

Šárka utrpěla škrábance od zatraceného ostružiníku. Spadla a odřela si dlaně. Navíc ji svědila kůže na temeni tak, že měla podezření na klíště.
Posledních pár desítek metrů šplhala po skále.
Když se vydrápala ke sluji, opatrně se vkradla dovnitř. Jako princezna si vyloženě koledovala.
Jenže… draci tu nebyli. A vypadalo to, že hodně dlouho.
Možná by se jí ulevilo, kdyby dračí vejce nutně nepotřebovala na výměnu za zrušení sestřina prokletí.
Pak jí pod nohou něco křuplo.
Skořápka.
Když poukáže na to, že se o náplni vejce nikdo nezmínil…
Pustila se do sbírání úlomků.
Čekala ji nejhorší skládačka, jakou kdy sestavovala.

Za těch, pro některé zlatých časů, si maminka mé kamarádky, vdova, vzala Jugoslávce.
Jednou jsem u kamarádčiny maminky prořezávala ovocné stromky a její muž pomáhal.
Při práci jsme vedli řeči: oni moře, my ne, oni svobodu, my ne.
A pak řekl: "No, vy tady máte levný chleba. U nás chleba stojí víc, než litr benzínu."

Vzpomněla jsem si na něj před pár lety, kdy vystřelily ceny vajíček kosmicky vzhůru.

K snídani jsme si s mužem udělali vaječinku, dohromady 6 vajec.
Na FB jsem vlepila fotku žluťoučké dobroty: "Jak vypadá litr benzínu na stole... Skvěle... Děkuji našim slepičím údernicím."

Prostě mňam.

Ti, co přišli, nebyli nijak zvlášť odlišní, byli to také lidé, někteří dobří, jiní méně. Zpočátku jim vesničané ochotně pomáhali, dělili se s nimi. Žili v kraji, kde většina měla sotva akorát, někteří i málo a když začali zjišťovat, že proud nově příchozích se netenčí, ne všichni už si byli ochotni ukrajovat od úst, některé dveře zůstávaly zavřené. Ti, co přišli, byli skromní, snažili se výměnou za jídlo pomáhat. Ale jejich děti začínaly mít hlad. Vzduch ve vesnici těkal nervozitou a rozbuškou se mohlo stát i obyčejné vejce, které jednoho rána chybělo v kurníku. Pátrání začalo.
Plukovníkovi se krátil čas.

„Pika, pika,“ pověděl pikachu.
„Togi, togi,“ souhlasil togepi nadšeně.
Než se Ash nadál, pokémoni se rozutekli. Pikachu se o sebe dokázal postarat, ale jestli ztratí hloupé vajíčko, Misty mu to nedaruje. Protivná zrzka se pořád vztekala kvůli zničenému kolu.
Naštěstí je našel nedaleko u jezírka vedle Brockova batohu, ze kterého dolovali dobroty. Potvory nenažrané. Vedle batohu ležely Brockovy svršky. Ash vzhlédl k jezeru.
Brock stál po kolena ve vodě. Dával na odiv vypracované tělo. Ash na něj zůstal zírat. Nešlo si nevšimnout Brockovy erekce.
Ashovi začalo cukat v kalhotách.
„Chceš s tím pomoct?“ zeptal se Ash nesměle.
Brock se usmál.

Zpočátku to vypadalo na normální den na pohotovosti. Pravda čekárna praskala ve švech, ale to nebylo nic neobvyklého. Podvrtnutý kotník, zlomený prst, roztržené obočí.

Najednou byla poklidná rutina narušena příchodem nových pacientek, které nejenom že výrazně zvýšily věkový průměr osazenstva čekárny, ale většina z nich utrpěla podobná zranění.

Při ošetřování první dámy v letech se doktor podivil nad nečistotou v ráně, ale když páté seniorce vymýval z rozbité hlavy žloutkové oschliny a skořápky vajec, ozval se: "sestři, nevíte, co se to děje? Proč ty ženské mají rozbitá vajíčka ve vlasech?"
"Nic, pane doktore, jen v Lídlu byla vejce po koruně."