Chybička se vloudila
Rezka pro Zuzku.
Inspirováno skutečným zážitkem.
Takový krásný den.
Vyzvedla všechny tři zásilky, pořádně si utáhla boty a vyrazila.
Cesta do kopce lehce připomínala bažinu. To nebylo nic nového. Foukal čím dál tím silnější ledový vítr, ale na to byla taky zvyklá.
Potom začalo pršet. Silně.
Kroupy.
Nejdříve je ignorovala (co taky jiného), ale když konečně překonala Ďáblovo schodiště, uvelebila se na chvíli do závětří. Odložila vak a odpočala si.
S větrem v zádech byl sestup snadný. Dolů to šlo sněhovými poli dobře.
Překonala svůj rychlostní rekord. Pyšně v cíli odevzdávala všechny dvě zásilky... moment... dvě?
Třetí zůstala na vrcholku v závětří.
Venku začal regulérní blizzard.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A kruci. Ale teda doufám, že
A kruci. Ale teda doufám, že ji pro ten třetí nikdo nenutil trmácet se zpátky, jestli tam náhodou nezůstal... :D
Nenutil. Udělala to sama.
Nenutil. Udělala to sama.
Byla to koneckonců její práce.
A její spolehlivost byl důvod, proč se časem stala doručovatelem eh.. speciálních zásilek.
Ale chudák... moment, ne.
Ale chudák... moment, ne. Holt stalo se a Rezka je hvězda, Rezka doručí.
Děkuju a omlouvám se za zpoždění, nestíhám číst...
Mám ji ráda, strašně. A s každým slovem víc. Já vím, že se ptala proč, ale já to neumím říct. Tak nějak... zásadovost a přitom soucit, rozum a síla. She's tough.
Děkuje ti a trochu se diví.
Děkuje ti a trochu se diví.
Myslím, že z delšího kontaktu s ní by lidi měli tendenci lézt po zdi. Ale takhle zprostředkovaně je fakt zajímavá.
Ona je, svým způsobem, paladin. Jen místo náboženství, kterému by asi nerozuměla, má vlastní kodex - který je ještě přísnější než obecný kodex Přeměněných.
No a po válečném období už žije v mírových podmínkách - po desetiletí. Což je právě zajímavý... že není třeba bojovat.
Nebo vlastně je, ale ne zbraněmi a ne proti jasně vymezeným protivnikům.