Jak chutná zrada
Úvodní poznámka:
Díky organizátorkám. Na tohle téma jsem prostě čekala.
Fandom:
Drabble:
Svět temněl. Nad dalšími a dalšími domy se objevovalo Znamení zla – zrůdná značka vraždy.
Děsilo ho to a současně fascinovalo.
Děsilo proto, že nikdy nebyl statečný. A oni jím trochu pohrdali a trochu se smáli shovívavým smíchem. Usmíval se zpět a v srdci mu klíčila nenávist.
Fascinovala ho vůně moci. A oni mu vložili do ruky příležitost, kterou musel a chtěl využít.
Polkl, v duši mu tančily stíny pochybností, zda zradu je možno odpustit. Pak se napřímil a udělal poslední krok.
Došel před Temného pána a hluboce se uklonil.
„Mám pro vás důležitou zprávu, pane. Potter mě učinil strážcem Fidelia.“
Závěrečná poznámka:
Doufám, že jste onoho zrádce poznali.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jsou i tací...
... nevzdělanci, kteří ne, ale zase jim to vůbec nevadí, protože drabble krásné i tak, stejně!, víc?! Krásný popis jidášoviny.
Jsem ráda, že má drabblík
Jsem ráda, že má drabblík obecnou platnost. Myslím, že zrada přátel, těch, co vám věří natolik, že do vašich rukou svěří svůj život, taková by se odpouštět neměla. Na druhou stranu, i oni se na něm prohřešili a ta zrada je toho do jisté míry důsledkem.
Odpoutět...
... se nakonec asi musí všechno (aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil, neb křivda tlačí na mozek), na druhou stranu špatné činy neomlouvejme polehčujícími okolnostmi (těch je vždy přehršle)! Nevnucuji, můj názor.
Já mám většinou snahu ne-li
Já mám většinou snahu ne-li přímo odpouštět, tak alespoň chápat. V tomto případě je ovšem otázka, zda odpustí sám sobě. To opravdu nevím.
Petr, takový malý Jidášek.
Petr, takový malý Jidášek. Popsané krásně, ta zhmotněná malost, i to, jak byl ostatními tak trochu přehlížen.
No ano, Petříček samozřejmě,
No ano, Petříček samozřejmě, kdo jiný. Doufala jsem, že to bude jasné, i když jsem se na poslední chvíli zalekla toho, že jsem ho nejmenovala.
Je to zrada, která se neodpouští, ale, jak už jsem napsala Faobovi, ani zbylí Pobertové nebyli bez viny.
Měl pochybnosti, jestli to co
Měl pochybnosti, jestli to co se chystá udělat je odpustitelné, ale pokušení bylo silnější. Prohrál sám se sebou, prohrál svůj život a v konečném důsledku i život Voldemorta, kterému se rozhodl sloužit.
Všechno to tam je. Dobře napsané drabble.
Díky, moc jsem si přála
Díky, moc jsem si přála Petříčkův příběh napsat.
Ne, ani nevím co to měl
Ne, ani nevím co to měl strážit, ale i tak je pěkná studie zrození zrádce.
Fideliovo tajemství bylo
Fideliovo tajemství bylo místo, kde se někdo skrýval. Jedině ten, kdo byl jeho strážcem, ho mohl prozradit někomu dalšímu. Petr byl jedním ze čtyř přátel, tak trochu na chvostu těch tří. A právě proto, že ho podceňovali, ho James Potter vybral za strážce místa, kde se skrýval se svou rodinou. Argument byl - Nikoho přece nenapadne, že bychom mohli zvolit někoho takového jako Petříčka. Důsledkem téhle zrady bylo, že Voldemort se dostal do domu rodičů Harryho Pottera a oba zabil. Harry přežil s jizvou na čele a stal se tím: chlapcem-který-zůstal-naživu.
Díky za objasnění. Budu muset
Díky za objasnění. Budu muset ve čtení té ságy konečně pokročit.
:-)
:-)
to je tak chladnokrevné, až z
to je tak chladnokrevné, až z toho mrazí
Nejsem si úplně jistá, zda
Nejsem si úplně jistá, zda chladnokrevné. Bál se, měl pochybnosti... ale stejně to udělal. Každopádně mě z toho taky mrazí.
právě, nakonec se rozhodl
právě, nakonec se rozhodl dost chladnokrevně
To ano.
To ano.
Běhá mi z toho mráz po zádech
Běhá mi z toho mráz po zádech, vzhledem k důsledkům... A tak nějak se mi to propojilo s diskusí o krivdach u Regi. Vlastně jsou to protikladné smery v životě... Vynikající drabble.
Máš naprostou pravdu, taky
Máš naprostou pravdu, taky jsem si říkala, že se to tak nějak sešlo. Ale my jsme s Regi taková duševní dvojčata. Naše myšlenky se často pohybují podobným směrem, jaksi samovolně, bez předchozího plánování.
Výborně napsané..
Výborně napsané..
Děkuji moc.
Děkuji moc.
No anoo, Petr...! Přiznám se
No anoo, Petr...! Přiznám se že až z komentářů jsem pochopila, úplně jsem na tu ,,krysu bez prstu" zapomněla :D ;)
Přemýšlela jsem, zda to bude
Přemýšlela jsem, zda to bude jasné, ale jméno se mi tam dávat nechtělo. Ještě že někteří čtenáři napoví.
Tak tohle je výborné. Obvykle
Tak tohle je výborné. Obvykle moc nemám ráda texty o tomhle postavovi, protože s nimi většinou dost silně nesouhlasím. Ale tohle je ono.
Nejsem si tak úplně jistá tím jeho pocitem ukřivděnosti, protože z toho všeho mám dojem, že v něm snad ani nebyla žádná hrdost - kdyby byla, byl by se v té Chroptící chýši snad choval trochu důstojněji a aspoň by jim to vmetl do tváře, místo aby se před všemi jen plazil a skuhral. Ale takhle je to možné také.
Díky, jsem ráda, že tě moje
Díky, jsem ráda, že tě moje verze Petra přesvědčila alespoň zčásti.
Kdoví, co s tebou udělá, když žiješ dvanáct let jako krysa. Zbabělec nepochybně byl, ale ze zbabělosti by za Voldemortem nešel. V tom muselo být něco jiného. Takto to vidím já, samozřejmě, je to možné i jinak, tohle je moje vidění Petříčka.
Dovedu si tam představit
Dovedu si tam představit třeba i zkratovité jednání v afektu - ale jak píšeš, tohle je Tvůj Peter a proto je, jaký je. Napsané je to každopádně působivě.
Já to vidím asi na
Já to vidím asi na vypočítavost. Přikloním se tam, kde je síla a moc (vždyť já jsem chudáček malej bezmocnej, co jiného bych mohl dělat...). Sirius a James byli chytří a silní, přátelství s nimi se velice vyplácelo. Když se objevil Voldemort, vypadalo výhodně vstoupit do Strany (ke Smrtijedům)... pravda, záleželo na tom, jak moc už byl Voldemort mocný a jeho budoucí vítězství přesvědčivé, a samozřejmě takové rozhodnutí mohlo mít i spoutu jiných důvodů. V originále to tak do hloubky vysvětlené není, to je fakt.
Když jsem o tom přemýšlela,
Když jsem o tom přemýšlela, tak jsem to viděla jako směs právě té vypočítavosti, ukřivděnosti a zbabělosti. V mém vnímání ho vidím dopouštět se zrady právě v okamžiku Voldemortovy největší moci. Myslím, že Potterovy zradil celkem nedlouho před tím, než je Voldemort zabil, protože ten neměl důvod s napadením Potterových otálet. Petříček cítil, že se vítězsrví přiklání na stranu Voldemortovu a přál si být na té "správné" straně.
Skvělé!
Skvělé!
děkuji převelice
děkuji převelice
Katty, samozřejmě nevím, o
Katty, samozřejmě nevím, o koho jde, protože HP moc neznám, ale drabble stojí samo o sobě perfektně. Velká poklona.
díky, jak se zdá, tak nějak
díky, jak se zdá, tak nějak funguje i pro neznalé. Jak už jsem napsala výš, Petr zradil své přátelé s plným vědomím toho, že je tím nejspíš odsuzuje k smrti, pro příslib získání důležitosti. Stejně se mu jí nedostalo. Zrádce nemiluje nikdo, ani ten v jehož jménu zrazuje.