Naposled
Potkali se v parku.
„Co chceš?“ zeptala se ho naštvaně a prudce se rozhlédla. „Nemám čas na tvoje pitomé hry.“
Odpověděl potichu, obezřetně. „Varovat. Něco se chystá. Jdou po vás, Marie!“
Nevěřícně zavrtěla hlavou. „Oni? Najednou jsou to oni? Nebylo to ještě před půl rokem my? My všechno změníme, my budeme důležití, my máme pravdu...“
Zavřel oči, odvrátil se.
„Nechci se hádat. Chci ti jenom pomoct. Musíte se s dětmi schovat. Vím o jednom místě...“
Nenechala ho domluvit. „Já už o tvoji pomoc nestojím.“
A odešla. Věděl, že ji právě ztratil. Díval se za ní, dokud nenastoupila do tramvaje. Naposled.
Všechny postavy a okolnosti jsou zcela smyšlené
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Au, to bolí. Napsáno krásně.
Mockrát děkuji.
Mockrát děkuji.
Páni. Fascinuje mě, kolik za
Páni. Fascinuje mě, kolik za tím textem je... Krásné, ač bolestné.
Díky, to jsem ráda, že je tam
Díky, to jsem ráda, že je tam cítit i to, co nebylo přímo zmíněno.
hodně povedené
hodně povedené
Děkuji
Děkuji
To je tak dobrý, že jsem
To je tak dobrý, že jsem chvíli zmateně hledala fandom, myslela jsem si, že to musí být vytržený z nějakýho existujícího světa. Skvělý!
Díky :)
Díky :)
Skvělé a univerzální.
Skvělé a univerzální.
Uměla bych si tam představit několik různých historických situací.
Díky. Chvíli jsem zvažovala,
Díky. Chvíli jsem zvažovala, že to zasadím do nějaké konkrétní doby, ale nakonec na to nedošlo.
Říkám si jestli naposled
Říkám si jestli naposled nastoupila do tramvaje, nebo jestli ji naposled při tom viděl...
To bylo schválně neupřesněno,
To bylo schválně neupřesněno, ponechávám na tvojí fantazii :)
Líbí, je to docela nadčasově
Líbí, je to docela nadčasově napsáno, takže do postav se dají dosadit různé příběhy... Třeba taková padesátá léta. (Ostatně Orwella a Weilovu Moskvu-hranici tak nějak okamžitě asociovalo.)
Děkuji :)
Děkuji :)