Znovu

Stojí tu zářivé paláce netušené nádhery. Obzory se táhnou do nedozírných dálek. V zahradách vykvétají ohnivé květy pulzující v rytmu srdce. Ptáci zpívají sladké písně na jejichž tónech vzlétneš do oblak. Možnosti jsou nekonečné.
Stačí však jediný chybný krok a následuje pád.
Paláce se rozpadnou na prach. Zahrady shoří na popel. Zbývá jen beznaděj, strach a ty sám.
Mezi prsty proséváš zmar kolem sebe, dokud na ni nenarazíš. Držíš poslední jiskru v dlani a hýčkáš ji, dokud se nerozhoří. Dokud v tobě znovu nezažehne tvůrčí plamen.
Tvá inspirace se znovu probudí. Znovu vystavíš svůj svět.
Potisící tu stojí zářivé paláce…