Drobná odchylka
„Už mě to nebaví. Furt jen do práce, z práce, já bych se na to už nejradši…“
Nespokojený kopáč do sebe hodil panáka.
„No jo, stojí to za…“ přitakal mu kamarád a též si pospíšil s pitím.
Po třetím rumu se zrodil v hlavě prvního pracanta nápad.
„Už vím, jak bejt doma! Neschopenka! Prostě mi zlomíš ruku.“
Alkoholem rozkuráženi se odebrali na záchod, kde neschopenky chtivý chlapík položil ruku přes mísu a na prkýnku rozkročený kamarád silně dupnul.
Křup!
Nekřupla ovšem ruka nápaditého kopáče, anžto ten s ní na poslední chvíli ucukl. Neschopenku dostal obětavý kamarád na dvojnásobnou zlomeninu kotníku.
Inspirováno jednou z písniček Ivo Jahelky
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to je krutý.
Tak to je krutý.
Člověk míní a osud/náhoda...
Člověk míní a osud/náhoda... (?) mění... :-)