Věrně v každé době
Nahrazuje téma č. 7: Svobodný duch
Vzpomínky jim svázaly životy do pevného uzlu; je v něm večerní zpěv u táboráku, svorné rozdělení se o poslední zuhelnatělý špekáček, noci pod širákem, první lásky a nekonečná bezstarostná svoboda v žilách.
Tohle všechno, opakuje si v duchu Riki, nepřebije žádná nablblá ideologie.
Ferda stojí proti němu a má uhýbavý pohled, mluví o kompromisech a nutnosti se přizpůsobit moderní době a režimu, Riki si ještě vzpomíná, jak Ferda skládal slib, smích ve vzpomínkách tiše doznívá.
„Měj rozum, Riki, šátek jako šátek,“ Ferda se bodře zasměje.
Kdysi věčný uzel bolestně povoluje.
„S tím druhým bych něco podstatnýho ztratil, Ferdo,“ řekne potichu.
Situace kolem Junáka v roce 1970, zkracování mi úplně neumožnilo to doplnit do drabble. Za minulého režimu byl Junák samozřejmě oficiálně zakázán (fungování bylo možné leda pod jinými organizacemi), s výjimkou let 1968–1970. I mezi skauty bylo množství komunistů, což je případ tady fiktivního Ferdy. Po dalším zákazu r. 1970 přešla část oddílů pod Pionýr, část pod organizace jako TOM, některé fungovaly dál v ilegalitě. Více (a lépe, než to tu teď zvládnu podat) k historii Junáka třeba tady.
(Pro jistotu: téma je schované v poslední větě. :) )
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Rád bych si přečetl celou
Rád bych si přečetl celou knihu v tomhle duchu vyprávění:-)
Ač o smutných okolnostech,
Ač o smutných okolnostech, krásně napsaný drabble.
Pro mne silné drabble.
Pro mne silné drabble.
Není šátek jako šátek. Ten pionýrský jako by nachytal barvu od krvácejícího srdce, které ztratilo svobodného ducha. Lépe neměnit šátek ani postoje.
Sakra, to je hodně silný
Sakra, to je hodně silný příběh. Jen Ferda s šátkem na chvilku vzbudil úsměv.
Netuším, jak mi tenhle kousek
Netuším, jak mi tenhle kousek mohl utéct, je to skvělé. Díky za tenhle kousek, letí do oblíbených.