Okýnko

Tam, a zpátky. A tam, a zase zpátky. Elektroňata si hrají na honěnou.
„Jů, helejte, tady je okýnko!" vykřikne jedno z nich a ostatní se hned hrnou podívat.
„Uka, uka!" volají jedno přes druhé. „Pusť mě, nestrkej se, on předbíhá..."
Vtom okýnko zakryje stín. Mrňata, která se nestačila podívat, se zlobí a snaží se to honem ještě stihnout. Ta, co se podívat stačila, chtějí vědět, co se to najednou děje.
To nejprůbojnější se procpe dopředu a nakopne toho drzouna, co jim ruší výhled.
A hned je zase krásně vidět ven.
„Jauvajs! Zatracenej krám, už dávno měl bejt ve smetí! Probíjí!"