Možná se to doopravdy stalo..
Na posledním školním výletu je něco smutně krásného. Melancholično však naruší dozorující učitelky. Objednají pro výpravu - která toho rána trpí různými stadii kocoviny, jak ony dobře vědí - míchaná vajíčka.
Tohle je vyhlášení války. S prázdnými žaludky, které při pohledu na talíře nažloutlé kejdy dělají kotrmelec, táhneme na poslední vlak domů. Učitelky moc nemluví, taky jim po včerejší lahvince není nejlíp (a neví že my víme).
Vlak se rozjíždí a s ním soukolí pomsty. Napříč vagóny se ponese bojová píseň ve zdraví ohrožujících decibelech, stále dokola:
Jede jede mašinka,
Kouří se jí z komínka,
Jede jede do dáli,
Studenti sou vožralí
Lituji nebohého průvodčího –
Apatyka
Lituji nebohého průvodčího – a zároveň se strašně směju
Muhehe, tak tuhle písničku
neviathiel
Muhehe, tak tuhle písničku neznám a teď mám dalšího ušního červa :-D