Vypravěč

Vešli do tajného města. Louku, na které stáli, nahradily kamenné kočičí hlavy.
"Povězte mi, co vidíte," zašeptala Salix a sevřela ruku svého přítele.
"Má drahá, vidím to, co pokaždé," odpověděl stařec s úsměvem.
"Prosím, Vypravěči," žádala vrbová dívka tiše, ač věděla. Pokaždé jí to popisoval. A ona pokaždé zasněně poslouchala.
"Vidím před sebou louku, na které bylo před nedávnem postaveno pár domků. Tomu místu se nedalo ani říkat víska," zasnil se stařec a do detailů popisoval každý domek.
"A vidíte, jaké město se z toho zrodilo!" usmála se Salix.
"Jsou chvíle, kdy si říkám, jaký je to zázrak," odpověděl stařec.