A po zimě přijde...?

„Květen…“ mumlal si Artur, když v županu odhrnoval sníh. Po ránu byl rozladěný.
Odhodil poslední várku, narovnal záda a vrátil se k nevypitému šálku čaje. V tom spadla první vločka… za ní druhá… třetí… Zaskřípal zuby a naštvaně odhodil lopatu.
„Zpropadená zima, kde vězí slibovaná obleva?“
* * *
Mezitím na příslušném spádovém stavebním úřadě pro planetu Zemi
„Žádám o povolení přepnout do režimu jara,“ vyhrkl podsaditý muž a podával smrdutému tvorovi formulář, už po patnácté za poslední měsíce.
Vogon zamlaskal a zakroutil hlavou. „Bohužel, chybí zde podpis celního úřadu. Povolení se zamítá.“
„K čertu s byrokracií!“ Nasadil si čepici a odporoučel se.