Menší pokus o lovecraftovský horůrek.
Neprostupná temnota halila Trevora jako oceán nicoty, jedinou ochranou proti šílenství bylo pohasínající světlo kapesní baterky. Zběsile klopýtal vlhkou chodbou s jedinou myšlenkou, dostat se za každou cenu z toho labyrintu hrůzy.
V dálce za sebou uslyšel neúnavné kroky svých obludných pronásledovatelů. Věděl, že ta gargantuovská noční můra, ani její nohsledi ho nenechají odejít, přesto to musel zkusit. Východ už nemohl být daleko.
Na vlhkém kameni mu uklouzla noha a ztratil rovnováhu. Baterka mu vypadla z ruky a roztříštila se o kámen. Několikrát problikla a zhasla nadobro.
Chodbu zalila černá prázdnota a jeho mysl sevřely spáry nadpozemského teroru. Přicházel konec.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit