„Co teď?“ zděsil se.
„Něco si stopneme. Hlavně neztrať svůj ručník.“
„Proč ruč…,“ nedokončil větu. Najednou zmizel, protahoval se úzkou štěrbinou a následně se vznášel v nekonečnu, než se jeho tělo opět zhmotnilo a tvrdě se rozpláclo na zem.
* * *
„Forde?“
„Ehm?“
„Mám pocit, jako bych byl gauč a někdo na mě seděl.“
„Pocit je správný,“ uchechtl se Ford. „Ahoj Marvine.“
Obrovská hromada plechu se zavrtěla a vstala. „Ach jo, další stopaři,“ povzdechl si. „Zřejmě vás to zajímat nebude, ale dojdu to nahlásit. To byl zas nápad, zapnout pravděpodobnostní pohon.“
„Jo, přímo miliónový,“ vykřikl Ford šťastně. „Zachránilo nás to před Vogony.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit