Dary slepého čaroděje 8

Uondaná, otrhaná skupinka konečně vešla do města. Stráže u brány jim nevěnovaly příliš pozornosti. Nebyl důvod. Branami města Kormura procházely mnohem podivnější lidé. Povozy s podivně vonícím nákladem, osoby oděné do zářivých barev či naopak temných rozevlátých látek, nemocné i prokleté, a stejně tak i Obzora se sourozenci sem nevedla pověst o proslulých lískových ořeších, ale ještě proslulejší a tajnosnubnější pověst zdejších čarodějů. A touha po klidu. Zde jejich malé problémy nikoho nepřekvapí.
„Chceme tu vydržet co nejdéle. Takže potřebujeme práci a střechu nad hlavou. Dnes ještě přenocujeme v hostinci, co nejdřív ale musíme pronajmout pokojík, nebo dostat kousek místa tam, kde nás nechají pracovat. Rozdělíme se, projdeme město a po setmění se sejdeme zase tady. A nezapomeňte: tady jsou naše schopnosti výhodou. Netajte se jimi.“