Queer as folk

slash, 18+
Utíkám, jak mi to mé zfetované tělo dovolí. Jsem v šoku, klepu se.
Začínám si uvědomovat, jak šílenou pitomost jsem provedl.
Houpačka… znásilnění? Už nikdy!
Kretén Sap! Měl jsem mu vrazit větší!
Poprvé jsem rád, že Brian není ještě doma. Potřebuji se sebrat, nechci, aby to věděl.
Moje hrdost je na kolenou, ale už chápu, že je lepší požádat partnera o peníze než tohle.
Bojím se odmítnutí. Nebylo by divu, potom co jsem prováděl.
On ale řekne „dohoda je dohoda, musíme to sepsat.“
Jistě – co je psáno, to je dáno…
Chci být samostatný, správný chlap, jeho partner.
Dokážu mu to.

slash
Chvíli mi bylo horko, chvíli zas zima.
Myslel jsem, že to zvládnu, ale byl jsem vděčný, když mě Ted poslal domů.
Chtěl jsem jen do postele. Příjemnější by bylo, kdyby v ní byl Justin a vydával své horko, až bych se potil, ale to se nestane.
Za á - nemůžu, za bé - vyhnal jsem ho! Bože, jsem ubohej!
Vždyť první co jsem viděl v hlavě, když jsem se probíral z narkózy po operaci, byl zadek.
Ještě jsem ani nevěděl, čí jsem a už jsem poznal v zamženém vědomí Justinův zadek.
Doma čekal Justin. Věděl jsem, že mu dřív nebo později ustoupím.

Upozornění: Slash
Michael zachytil Brianův pohled na velmi nezletile vypadajícího mladíka a neodpustil si: „Ses dal na skauty?“
„Nezvedení mladí svišti mě nezajímají!“ ušklíbl se Brian a šel raději tancovat.
Vybral si hned dva chlápky najednou, dobře věděl, že si to může dovolit. Jistě si již představoval, jak si to rozdávají…
Justin? Fuck. Už zase!
Byl tu a svíjel se hned vedle Briana, polonahý a plný třpytek. Vypadal svůdně.
Zjevně si to nemyslel jen Brian…
Co? Ti chlápci zešíleli? Oni nechali Briana stát a šli za tím mládětem?
Když jim ho Brian přebral a hladově ho líbal, Michael si odfrkl: „Svišť vyhrál!“

Varování: Slash, 15+
Byl to dlouhý den. Brian se sice ještě neměl tak rychle po skolení rakoviny vřítit do Kinneticu, ale už si připadal fit. Cestou z práce se stavil v jídelně pro večeři a pospíchal domů. Musel říct Justinovi tu skvělou zprávu!
Vešel do loftu, Justin zrovna procházel a automaticky mu vzal krabici se sendviči z ruky, že je nachystá na talíře. Brian pomalu procházel ložnicí. Dělal, jakoby tady ani Justin nebyl, ale moc dobře věděl, že ho Justin pozoruje. Pomalu se svlékal.
Už byl skoro nahý, když se Justin okamžitě sebral a zapadl do koupelny. Brianovi to připadalo divné, svlékl se tedy úplně a nejistou chůzí odpochodoval za ním.
Justin stál pod sprchou a koukal do země. Brian vešel za ním a hned se otřásl zimou.
"Co to děláš!? Chceš zápal plic?" Zahlédl ruku v Justinově rozkroku, tlačící jeho penis dolů. Pákou přidal na teplejší vodě, už se mu nedělala husina.
"Já... Briane nedráždi mě, když sám nemůžeš..." Brian se musel uchechtnout. Odtud vítr vane!
Jednou rukou si Justina přitáhl za zátylek k vášnivému polibku, druhou objal milencovo zápestí a přiložil jeho dlaň ke své naběhlé erekci.
Justin nevěřícně vyvalil oči a pusu otevřel v němém úžasu.
"Tvoje čínské bylinky pomohly..."

Byl jsem tady tak dlouho! Snažil jsem se pilně pracovat na stvárnění komixu RAGE ve filmu. Nechtěl jsem, aby byl Michael zklamaný, když tu nemůže být se mnou. Ale pořád jsem musel myslet na Briana. Zatímco on doufal, že na něj zapomenu, já počítal dny, kdy se tady konečně objeví. Slíbil, že za mnou přiletí. Já bych za ním jel až na konec světa! Zdá se, že on za mnou ne.
Když mi producent řekl, že to zamítli a veškerá práce byla zbytečná, nevěděl jsem, jestli zuřit, nebo skákat radostí nad tím, že můžu zpět do Pittsburgu. Mě se Brian nezbaví.

Tak mám nějak pořád problém s varováním! Jak to? Přestože ten kdo zná Queer as
folk ví, že hlavní postavy jsou dva muži, tak já tady pořád narážím...
Minule jsem varovala před homosexualitou a bylo to špatně, tady vlastně na sex ani nedojde a varování prý chybí! Tak pro jistotu: 15+ :-)
Byl jsem nadrženej jako peklo a chtěl jsem Justina! Jenže on měl směnu v Jídelně.
Vyzvedl jsem ho po práci. Byl rád. Sotva se vlekl a při vystupování z auta sykal bolestí…
Padl do postele a vykřikl.
To nepůjde!
Svlékl jsem ho a vydal příkaz: „Lehnout na břicho!“
Vzal jsem místo lubrikantu můj nehorázně drahý krém, ohřál ho v dlani a začal jemně třít jedno ztuhlé místečko po druhém. Jsem sice hajzl, ale ne takový…
„Zprava je to tak dobrý, mám to namožené od nošení talířů,“ neslyšně vrněl blahem.
Blok se uvolnil, další ztuhlost však už volala po mé péči…

Jennifer chtěla být silná pro svého syna. Tak moc! Ale už nemohla.
Nemohla se složit, když jí zavolali, že má proraženou lebku, ani když bylo potřeba čekat, jestli přežije, ani když mu dodávala sílu bojovat o každou píď blíž k uzdravení…
Její syn byl už měsíce jen vzdálenou vzpomínkou a doma měla běsnícího tyrana, který byl ochoten ničit nejen sebe. Pochybovala, že to zvládne. Na všechno je tak sama a Justinův stav se spíš horší než lepší. Plakala, třela si naražený bok, jak jí odhodil na komodu při svém posledním záchvatu hněvu. Nechce, ale musí zkusit cokoliv.
Půjde za Brianem!

„Někdy se mi zdá tohle město tak maličký,“ povzdechl si Justin.
Kdysi dávno věřil, že Pittsburgh je celý svět. Všechna ta dramata, co se zdála být větší než život. Všechna ta láska. Všechna bolest. Tehdy měl vážně pocit, že nikde jinde se nemůže dít tolik věcí. A že už nikdy nic nebude tak podstatné jako to, co prožíval tady.
Jenomže pak přišel New York. A po něm dva semestry v Tokyu, stáž v L'Association a celý další život, který se neodehrával v Pittsbughu.
„Chápu,“ přikývl vedle něj Brian. „Je to zapadákov. Do Tokya jsem odsud musel létat se dvěma přestupy.“

Varování: násilí, homofobie, výrazivo
„Chci tvou omluvu, Hobbsi.
Za to, žes mi způsobil poranění mozku s trvalými následky, noční můry každou noc po dva roky, strach jít ven, že jsi se mnou zacházel jako s podčlověkem, který nemá právo žít.“
„To ale jsi, Taylore.“
Dost! Potřeboval jsem ho na kolenou, se strachem v očích. Se stejným strachem, který cítí všichni teplouši po celý život, díky kreténům jako on.
Konečně měl patřičný respekt, když kouřil hlaveň pistole.
V hlavě mi hučí: Zabij ho, zabij ho!
Vražda na tyranu nemůže být zločin, ale já nebudu vrah! Vzpamatoval jsem se, nechal ho jít…Jsem lepší než on.

„Můžete někdo pochopit, proč to udělali? Zrušit zařízenou svatbu?
Chudák Emmett se s tím tak nadřel,“ Debbie začala znovu a znovu rozebírat největší novinku na Liberty Avenue.
„I ty zlaté gardénie pro Justina sehnal!“ řekla Debbie jako by právě na tomhle nejvíc záleželo.
„Shit. Justin si klidně odjel! Pff …a taková to byla láska!“ vzlykla.
Michael, který to slyšel po několikáté, poplácal matku po ruce a konečně se odhodlal jí zadržet.
„Ma, ale oni se přece stále milují, jen je to takhle pro ně lepší… Asi. Přišly by výčitky.“
Samotného ho překvapilo, co řekl. Ale věděl, že je to pravda!