Queer as folk

Poznámka: Odehrává se během třetí řady, kdy se Emmett s Teddym tak jako více spřátelí s Debbie. A takhle to vypadá, když jdou ti tři nakupovat.
Poznámka 2: Kdyžtak se předem omlouvám, jestli to bude stát za prd. Jsem nemocná a mám horečku, ale DMD je DMD a když je nápad, tak je nápad, že ano? :D
_________________________________________
„Tohle je kašmír!” Emmett nadšeně tancoval mezi regály.
„Kašmír? Nedělají se z toho svetry?“ udiveně pronesla Debbie. Nahlas.
„Pár lidí se po nás otočilo,“ zasmál se Ted.
„Pár?“ Emmett se ušklíbl.
„Jako pravá kůže, sáhni si.“
„To řekl Ted,“ poznamenal Emmett.
„Jak živej!“ zasmála se Debbie.
„Musím opakovat jak?“
„A co je Kristova noho tohle?“ zděsila se.
„Sklo,“ odvětil Em.
„Není to studený?“
„Zahřeje se to,“ zamumlal Ted.
„Jo, to teda věřím,“ zasmála se. Zase.
„A koupili jste něco?“
„Vykoupila celej obchod,“ zavrčel Ted.
„A poučení pro příště,“ zazpíval Emmett, „Nikdy nebrat Debbie nakupovat. A tím spíš ne do sexshopu.“

„Byl jsem vyveden ze své kanceláře a budovy jen s kuličkovým perem,“ řekl jsem Debbie.
„To, co jste se Sluníčkem udělali, bylo zákeřný a zrádný.
A… já jsem nikdy v životě nebyla pyšnější!“
„Díky mami.“
Zapálil jsem svůj joint a nabídl jí. Zdráhala se, ale pak si vzala.
„To je silný,“ rozkašlala se.
„Ehm, za osmdesát babek by to měl být kvalitní matroš.“
Nerozuměla mi…
Ježiš, marijánka už začala působit, přišel čas na filozofii a rady do života.
„Přestaň s chlapama, jsi už na to starej. Tsss, ne to nejsi! Ale máš Sluníčka a on je tady ten nejlepší materiál!“

varování: slash, 18+
Bylo to jako smršť!
Živelná pohroma, ta nejkrásnější jaká může být!
Ukradli jsme Tedovu viagru a udělali si víkend snů.
Dělali jsme to pořád dokola a dokola, ale vždycky jinak.
Bylo to skvělé a dokonalé!
Jeden orgasmus za druhým, tolik jsem jich snad ještě nezažil…
Nejkrásnější byla Brianova tvář zborcená potem a slastí.
Brian přirážel jako píst. Je snad perpetuum mobile?
Nic ho nemohlo zastavit!
To jsem si myslel a neuvěřitelně si to užíval…
Bohužel, přece jen se něco tak silného, co ho zastavilo, našlo. Shit!
Představa tuku na jeho bocích z čokoládového dortu a návštěva jeho matky! Dvakrát shit!

„Nástup na Babylon!“ vypískl Emmette v příšerné růžovo-zelené kombinaci,
když viděl Briana přichystaného k odchodu.
Haha, opravdu to vypadalo jako nástup na skautském táboře a Brian byl vedoucí.
Během chvilky odcházejí. Sleduju je a nechápu, jak k nim Brian přišel, on takový sexy elegán se tahá s takovými podivnými…
Ted je lůzr na první pohled. Emmette je ztřeštěný, výstřední, emoce stříkají… a Michael je dospělé ufňukané dítě.
Když jsem je moc neznal, myslel jsem, že to Brianovi kazí pověst, ale čím víc jsem je poznával, tím víc jsem uměl ocenit, jací přátelé to jsou. A on zas pro ně!

Já to beru jako výzvu... A neustoupím! Proto za každých
okolností mé milované QAF.:-)
Vy ovšem zděšeně prchejte, protože to je moje opravdu
první "báseň" v životě a podle toho taky vypadá!
Pro mne životní dílo:D a slash, pro vás BJB!
****
Sedím, zírám z okna ven,
vážně si nemohu pomoct,
dole totiž přišel sem
všechen pittsburghský dorost.
Mladí, jimž sotva raší první vousky,
i starší, co zdá se leccos zažili.
Sejdou se na všeliké povedené kousky,
alespoň na chvíli…
Všude zní halas, křik a hudba,
tančí se do noci.
Zdá se, že klub Babylon je nejlepší sudba,
ze všech jsou rázem taneční otroci..
Však to co spatřím pod lampou,
to srdce mé svírá,
panic - hoch spanilý,
na svého prince zírá.
Oni to ještě netuší,
jak osud je spolu spojil.
Já však jim vidím do duší
a vím, že to nebyl omyl.

Slash. Varování? Snad ani ne. Jsou to jen myšlenky zoufalýho, naštvanýho kluka...
Možná byl skoro stejně zoufalý jako já, při psaní tohoto drabble:D
--------------------------------------------------------------------
On mě vyhnal? Už mě nechce! Že jsem gay!
Ale já tě sakra miluju, tati!
Co bych chtěl? Celý život mi dával najevo, že by mě z fleku vyměnil za bratrance Cliffa,
úplně vypatlaného, ale nadějného fotbalistu, co vojede každou holku. To by rád!
Tak to si měl tu plemenitbu líp rozvrhnout!
Pche! Kdyby věděl, že právě vztah ke Cliffovi a jeho zadku mě přivedli na myšlenku,
že holky mě nevzrušují. Dokonce mi jednou…
Áuu, proč pro něj nejsem dost dobrej? Vlastně je to fuk!
Teď mám Briana a musím se snažit, abych pro něj dost dobrý byl. Ten nejlepší!

A/N asi možná trochu mimo canon
Barevná světla, hlasitá, taneční muzika...
"Konečně mi patří," promluvil Brian jen tak mimochodem, když stál na balkóně Babylonu a levou rukou přejížděl po zábradlí, aniž by si to uvědomoval. Podíval se dolů a jeho zrak ulpěl na blonďaté hlavince, která se svíjela v rytmu hudby a mezi ostatními zářila jako poslední petrklíč.
Ted, jako jeho věrný zaměstnanec stál vedle něj. Už chtěl otevřít pusu a něco říct, když mu došlo, že Brian nemyslel Babylon.
"On ti vždycky patřil, jen jsi to neviděl.." řekl nakonec Ted, ale ani se na něj nepodíval.
Oba dál mlčky sledovali žlutou kytičku na tanečním parketu.

"Justine, kam to jdeš?" Vyhrkl jeho otec a prudce za ním vyrazil.
"Nech ho, vždyť jde jen-.." Justinova máma to ani nestihla doříct.
"Ne, Jennifer! Já vím, kam jde. Zase se jde vtírat mezi ty starý teplouše!"
"Jo, jdu a co jako?!" Vyhrkl naštvaně Justin.
"To nedovolím, rozumíš! Máš domácí vězení. Půjdeš na vojenskou školu! Tam už tě naučí morálce.."
"No to teda nepůjdu! A ty mi nebudeš nic přikazovat!" Justin svému otci skoro prskal do obličeje jak byl rozlícený.
Hlava mu prudce odletěla do strany. Tvář ho brněla. V ústech cítil kovovou chuť krve...
"Takhle se mnou mluvit nebudeš!"

slash
Tohle nemohou myslet vážně?! Copak to nevidí?
Jen jsem zavolal sanitu. To má být jako záchrana?
Jen jsem tam byl…
A to je ten problém!
Kdybych tam nebyl, nikdy by se tohle nestalo.
Jsem v podstatě spoluviník!
Kdo tu opravdu někoho zachránil je Justin.
Nemohl jsem si pomoci, s šálou potřísněnou jeho krví jsem chodil všude.
Nejprve to byl vzdor, aby nezemřel, pak už jsem jí od sebe nemohl dát pryč.
Jako bychom byli navždy spoutaní, spoutaní krví.
Když mi ji konečně sundal z krku, bál jsem se víc než on.
V jeho očích jsem však viděl, že mě ochrání.

Nejméně 15+
Věnováno Justince a všem, co mají rádi Emmeta
Po intenzivním běhu na páse: „Čaute kluci.“ přemístil se na volnou plochu, kde čekala skupinka začátečníků. „Ahoj, já jsem Emmet. Dneska si ukážeme, jak si zpevnit boky a zadek. Položíme se na záda, pokrčíme nohy a mírně je roztáhneme, boky šoupneme nahoru, báječné, a držíme. A dolů a zase nahorů. Lehneme si na bok, a pomalinku zvedáme vrchní nohu, zatnutý zadeček á vydržíme. Pomaličku dolů. Na druhou stranu, horní noha jde nahoru, kmitáme a dolů. A na břicho, mimochodem moje oblíbená pozice, vtáhnout břicho a zvedáme pravou ruku a levou nohu, vydržíme a dolů a prohodíme, pevné bříško a zadeček-“