DMD č. 27. pro 27. 4. 2016. Téma: Dnes to praskne

„Magdalenko…,“ začal opatrně Bohouš poté, co vytáhl ze skříně čisté trenky a podnikl pokus je obléci.
„Ano, Bohoušku?“ zeptala se sladce Magdalena dopínající poslední knoflíčky slavnostní halenky. „Copak tě trápí?“
„Jsou nějaký volný,“ stěžoval si Bohouš a zatočil trenkami na prstě. „Asi praskla guma.“
„A co s tím mám dělat?!“ opáčila Magdalena poněkud jedovatým tónem. „Já ti říkala, že to praskne. Nevěřils mi? Nevěřil.“
„Když to jsou moje šťastný trenýrky…,“ vykrucoval se Bohouš.
„Šťastný, nešťastný. Obnošený a proprděný. Vyhoď je a vem si jiný. A dělej, nebo přídeme pozdě. To by potom mohlo prasknout i něco jinýho…,“ protáhla zlověstně manželka.

Teda že to praskne zrovna dneska, to jsem netušil.
Šli jsme navštívit kámoše veta, měl plno, tak jsme čekali venku. Byli tam i nějaký lidi se štěkalem a paní: jé, kocourek, koukej, táto, ten je krásnej, a stejnej jako ten, co chodí k Mařce Zemanojc do kuchyně!
V domácí by se krve nedořezal, prej jaká Mařka… a ukázalo se, že nechodím jen k sousedům zleva zprava, do hospody či lékárny, ale že s Mařkou odpoledne spávám na gauči a pak se přesunuju k hasičům, kde rovnáme hadice.
Domácí málem omejvali.
Jak jako, že ostuda? Vždyť kudy chodím, tudy zdobím, přece!

Šaman měl dnes vidění,
bylo jím zlé znamení.
"Dnes to praskne", zněla slova,
po letech je slyším znova.
Celý kmen se k hrázi řítí
a posvátnou hrůzu cítí.
Čekají na příliv vody,
z nudy pějí ryčné ódy.
Malý Buvol číhá v houští,
sleduje, zda déšť se spouští.
Čekal srážky vskutku silné,
vyslídil jen choutky vilné.
Déšť si zatím na čas dával,
ať si šaman jak chtěl mával.
Lidé rozešli se k ránu
spílaje mu šarlatánů.
Tímhle Šaman prestiž ztratil,
svojí funkcí za to platil.
"Proč tehdy déšť nespustil se dodnes nemá ponětí,
právě tenkrát, Prasklá Gumo, došlo k tvému početí."

Okamžik, kdy ocel nevydrží stálý tlak...
Následkem nadměrného zatížení šanony a deskami došlo k prasknutí šroubu, police povolila a nastal zával. Na zemi skončily kromě jmenovaných další šanony, květináč a spousta volných papírů. Naštěstí nedošlo k větším poškozením.
Okamžik, kdy nekvalitní guma podlehne času, povětří a tlaku vody...
"Do hajzlu! Tady to teče! Vždyť jsem tu hadici měnila před měsícem!"
Zavření vody, vytření potopy.
"Aha, no skvělý, ta guma je úplně zpuchřelá... a opálená! Kdo to zase...!"
Okamžik, kdy v nejnevhodnější chvíli praskne nit knoflíku, oko na punčoše, zip u kalhot...
Nastane dnes, protože potřebuju jít z práce na čas.