DMD č. 28. pro 28. 4. 2019. Téma: Okouzlující idiot

„Víte, poznal jsem spoustu žen. Když máte můj vzhled, intelekt a schopnosti, tak se tomu přirozeně nedá vyhnout. Ale žádnou jsem nemiloval, práce mi to bohužel nedovolila. Ale s vámi cítím úžasné spojení. Vaše zkušenosti jsou tak atraktivní, jste o tolik jiná, než ta dnešní popletená děvčata. Vám chci doopravdy porozumět. Slyšel jsem, že jste úplně sama vypátrala lochnesku! Řekněte mi prosím všechny detaily. Samozřejmě si je nechám pro sebe, jakože se Zlatoslav Lockhart jmenuji."

Wilhemina Červotočková na něj pohlédla přes okraje brýlí: „Proč bych vám něco měla říkat, hochu? Proti veritaseru mám očkování, jsem lesba a navíc nejsem pitomá."

Hyle chápal, že mu Brienne zazlívá tu sázku o její panenství. Ale to bylo ještě v táboře krále Renlyho. Minulost byla minulost.
Hyle jí nabízel budoucnost. Sňatek, rodinu – jeho nemanželská dcerka byla důkazem, že v tomto ohledu nezklame; škoda, že po něm její matka házela tvrdými předměty, když chtěl tu malou navštívit. Briennina otce by potěšilo, kdyby se jeho jediné, nepůvabné dítě vrátilo domů se snoubencem místo toho, aby si hrálo na rytíře a pátralo po Sanse Stark.
Jenže Brienne zatvrzele opakovala, že splní slib daný lady Stark a Jamiemu Lannisterovi.
Jistě, byl za tím Jamie Lannister.
Ten okouzlující idiot.

Mademoiselle Dupuis seděla na břehu řeky. Zamyšleně koukala do vody.

"Ahoj Maru!" ozvalo se za jejími zády.
"Mademoiselle Dupuis," zvedla se Marie a objala svého nejmilejšího přítele Michala.
"Áh, omlouvám se, mademoiselle," Michal se uklonil a naznačil políbení ruky.

Byli si hodně blízcí. I když Marie byla... zvláštní. Byla okouzlující.
Ale byla taky... idiot.
Michal tohle označení nestrpěl. Jednou se kvůli Marii i popral.
Nicméně, Marii to vystihovalo dokonale - okouzlující idiot.

Málo lidí mělo pro ní pochopení.
Jí to ale nevadilo. Měla Michala. Byla šťastná.

Seděli spolu na břehu řeky. Mademoiselle Dupuis vyprávěla příběhy.
Michal se usmíval. Bylo jim hezky.

„Aberforthe, ty idiote!“ Albus nakráčel do salónu s energií ničivé vichřice. „Máš pocit, že je normální dělat pokusy na kozách? Co ti to zvíře udělalo, žes ho očaroval?“
Mladší z bratrů sevřel ruce v pěst a udělal agresivní krok vpřed.
„Sám jsi idiot!“ procedil mezi zuby.
Albus se teprve teď rozhlédl. Pod vitrínou ležela hromada skla, závěsy byly ohořelé. Zarazil se a ztěžka polkl.
„Co se tu stalo?“
„Arianě nebylo dobře. Ale to je tobě úplně jedno. Hraješ si na hlavu rodiny, ale vůbec se o ni nestaráš. Místo toho se někde…“ nedokončil.
Na schodech stála sestra v noční košili.

Pohlédl mu do očí. Usmál se. Ten druhý úsměv opětoval. „Směje se jako idiot,“ pomyslil si Narcis, „ale je okouzlující.“
…
„Je to idiot. Je to přece idiot …,“ opakoval vyděšeně její vnitřní hlas, zatímco se sladce usmívala a vrhala Paridovi do náruče.
…
Vrátil se z lovu, unavený, plný sil.
„Ten Hippolytos je ale okouzlující,“ pomyslela si Faidra.
„Ze všech bohů sloužím jedině Artemidě.“
„Ten Hippolytos je ale okouzlující idiot.“
…
Zeus zvedl hlavu od karet. „Pygmalión – kus šutru, tuhle kombinaci jistě nedáš. Konečně budu na řadě.“
"Myslíš?" ...
„Afrodíté, s tebou nemá cenu to pexeso hrát. Ty si vždycky všechno spáruješ podle svého.“

Když se rozběhl předfilm, zaznělo kinem sborové povzdechnutí. "Zase tenhle idiot," zavyl Morita: "vzbuďte mě, až to skončí..."
"Co je?" zašeptal Bucky. Morita obrátil oči v sloup. "To si žil až do teď pod kamenem? Kapitán Amerika," nasadil přehnaně hluboký hlas: "nejlepší z nejlepších, idol všem dívek a vzor všech chlapců, sbírejte železo a budete jako on..."
Chlápek v obleku s vlajkou pobíhal po plátně a probíjel se Německou armádou se štítem v ruce. Bucky se smál tak, že málem vdechnul popkorn.
Vlajkař zasalutoval. Kamera najela na jeho obličej. Buckymu zaskočilo.
"Moment," zaječel do ztichlého kina: "to je můj idiot!"

Trvalo dalších deset návštěv, než se Snape odhodlal představit jim svou přítelkyni.

"Tohle je Helen. Vede schůzky anonymních alkoholiků.
A vy dva se přestaňte šklebit. Musel jsem ze sebe dělat totálního idiota a několik měsíců předstírat, že mám problémy s alkoholem, abych ji získal."

"Náhodou jsi byl velice šarmantní. A když se nad tím hluboce zamyslím, tak musím dojít k závěru, že mírný problém s alkoholem opravdu máš," přisadila si Helen s líbezným úsměvem.

Snape se mračil a Helen pokračovala:

"Ve skutečnosti mi Severus pomohl uvědomit si, že mě má práce už nenaplňuje.
Budu si otvírat kavárnu hned naproti vinárně."

Pro Jirku i mě bylo první krmení od jeho návratu divné. Opět jsem si připadal jako to dítě, které se bojí, že tomu klukovi ublíží. Z Jirkovo pohledu jsem poznal, že i on má strach.

Když jsem se mu jemně zakousl do krku, lehce sebou cukl, ale zůstal stát. Zaplavila mě vlna jeho pocitů - strach, nenávist, bolest, zrada. Naopak z mé strany k němu připlouval smutek, zoufalství a pocit bezmocnosti.

Naštěstí jsme měli Krápníka. Stačilo aby si před nás sedl, naklonil hlavu do strany a nechápavě nás sledoval. Byl to okouzlující pohled přitroublého štěněte. Pokaždé nám tím dokázal zvednout náladu.

Severus si přečetl nové téma na DMD a spokojeně se ušklíbl.
Okouzlující idiot.
Okamžitě ho napadl Potter. Okouzlující? Samozřejmě. Idiot? Nepochybně. Jeho idiot.
Harry, Severus, jejich pes, dům v Prasinkách… I po pěti letech jej občas šokovalo, že tohle byl nyní jeho život.
Měl by být mrtvý a ještě dlouho po válce si přál, aby byl. Smrt byla vysvobození, po kterém prahnul celou svou bytostí. Ale Potter ho přinutil žít, a jak se Severus den za dnem budil v objetí rozcuchaného mladíka, pomalu, pomaloučku po tom vysvobození přestal toužit.
Promnul si štíhlé prsty a uchopil brk. Dnešní drabble bude snadné.

Ideální manžel ženě chválí zjev a šatů střih,
idiot jí řekne: "stárneš, prsa těžknou, roste břich."
Ideální manžel ženě vždy pochválí večeři,
idiot u podařené autorství jí nevěří.
Ideální chlap s ní zůstat chce svorně až do stáří,
idiot jí řekne "zdrhám", vždycky když se znesváří.
Ideální chlap jí snese třeba modré z nebe,
idiot má vlastní plány a v nich jenom sebe.
Ideální chlapi chcípli nebo byli o dům dál,
když idiot okouzlil ji a za ženu si ji bral.
Muškin, Forrest, Garp či Gordon, ke všem čtenář rád se vrací,
když mít muže idiota, ať je aspoň inspirací.