DMD č. 14. pro 14. 4. 2023. Téma: Ježek v peci

“To jsou veškeré informace, které jsi našla?” zeptal se Vedení zatímco znuděně pročítal její report.
Jeho jindy prostorná kancelář působila stísněně, jakoby se stěny kolem ní svíraly a ztěžovaly jí pohyb. Připadala si jako ježek v peci. Nebo to bylo v kleci? Šneci? Ne. Soustřeď se!
“Ano,” hlesla a snažila se nemyslet na svou drahou kamarádku a na to, že poprvé za svou existenci zalhala.
“To je zklamání. Naštěstí jsme však byli úspěšní na jiných frontách,” řekl, vstal a otevřel dveře do vedlejší místnosti.
Kdyby vlastnila tělo, krve by se v ní nedořezal.
“Sestra Múzy,” oznámil samolibě. “Naše hlavní podezřelá.”

Ano! Čarodějnice byla kanibalka, která nenáviděla lidi, zvláště pak děti. To ale není nic divného, vzhledem k její více než 200 leté praxi ve školství.

Dále se neví, že čarodějnice byla obrovský milovník zvířat. Vlastnila kočku zvanou Míca, kterou velmi milovala.

Také jste se vždy divili, jak mohla být ježibaba tak hloupá a vlézt před Mařenkou přímo do pece? Nešlo ani tak o hloupost, jako o snahu zachránit nebohého ježka, kterého lstivá Mařenka strčila do rozpálené pece, vědoma si čarodějničiny slabosti. Vidouc ježka trpícího v peci, ztratila ježibaba veškerou soudnost, čehož ke zvířatům bezcitná Mařenka využila a zavřela dvířka pece.

Jede ježek na koloběžce a potká krysu.

„Kam dneska jdeš, milý ježku?“
„Nejdu, jedu, mám koloběžku!“

„Na to jsem se neptala…“
Ježek pokrčí bodlinami:
„Tam, kam mě autorka poslala.
Že ty máš na tom podíl viny?!“

„Já? Já a být vina za nápad?
Jak tě to může napadat!
Já jsem krysa, já jsem krize.
Nápady? To zní mi cize!“

Ježek si povzdechne: „Tak to jsme asi v loji.“
„Nebo v jablku?“
„Na ty mám alergii, to už radši hrušky.“
„Hruškový koláč, mňam!“
„Tohle vypadá na slepou uličku...“

„Nápady v kleci?“
„V peci!“
„Pod Sněžkou.“
„Jupí, dovolená!“
„Jo, tu bychom potřebovali.“

Hasičský bál je seriózní věc. Muži vytáhnou slavnostní uniformu (a zatáhnou břicho, hergot, mámo, jaks to prala, je to sražený). Manželky se ustrojí do krimplenových šatů, dcery vyženou účes na tři patra a černou linkou podtrhnou oči. Dechovka hraje z plných plic, parket se plní, drby kolují, vzduch vydýchává, pracující lid se baví.
A kdo je opravdový pásek, ten nasadí roury kalhoty, kostkované sako, emana na hlavě vyztuží do ježků a projde po žhavých uhlech hněvu, spalován ohněm odsouzení, přímo do výhně absolutního nesouhlasu. Když to vydrží, možná se dočká i žáru lásky.
Nebo dostane od rozohněných hasičů na hubu.

Na každé tragédii se dají vydělat peníze. Někdo tvrdí, že je to nemorální. Jiní zase, že peníze hýbou světem. Já ale říkám, že bych nejradši nasypal objeviteli živého inkoustu rezavé mravence do trenek.

Tak třeba minulý týden mi poslala přítelkyně vzkaz:
"Je Zek v péči?"

Dodnes nevím, co to mělo znamenat. Kdo je Zek? Já žádnýho neznám. Že bych zanedbal péči o nějaké mrně? Snaží se mi taktně říct, že je v jináči? Nebo se mě ptá, jestli je nějaký chlap v Pécsi? Luštím tu zprávu už týden. Dokonce jsem kvůli tomu prošvihl i každotýdenní pečenou pochoutku.

Fakt bezva, magore!

Ježčata, zachumlaná pod peřinkou, měla oči navrch hlavy.
“Takže to nebyl Jeníček?” vypísklo to nejodvážnější.
“Byl to Ježeček,” řekla pevně matka Ježková. “Zapamatujte si, ježčata: jakmile se prastaré příběhy dostanou do rukou lidem, udělají z nich nechutnou antropocentrickou břečku. Původní báje popisuje souboj dvou čarodějek, starousedlice a mladé přivandrovalkyně, o území a moc. Ježeček byl Mařenčin familiár, oddaný a všemi mastmi mazaný. Bez něho by Perníkovou chaloupku nikdy neovládla."
“A fakt Ježibabu přemluvil, aby si sedla na lopatu?” píplo ježče.
“Ježibaba nebyla idiot,” odfrkla si matka Ježková. “Prostě jí v zápalu magického souboje s Mařenkou otevřel dvířka a nastavil nohu.”

Největší radost, když bloudím cestami prastarých lesů
Stíraje nohama rosu z měkké trávy
Je keška.

Koordináty mě neomylně vedou ranním stínem,
A nad obzorem, svítáním ověnčená
Pne se Sněžka.

Nejspíše víte, kam směřuji, vy, kdo nalézáte
Smysl života v dubnu - ano:
Spatřil jsem ježka.

Vzácné setkání. Hle, není tu sám - s ním druhý ježek,
Třetí, čtvrtý, a mezi nimi
Na zemi běžka.

A nejen běžka. Bota. A ta zpráva vzduchem
Že v botě vězí víc, než by se zdálo.
Dýchám ztěžka.

Ježek je
Hmyzožravec
A když sešel sníh
Odhalil děsné věci.
Vůkol to zabzučelo.

Zastavil jsem se až v Peci.

„Cody, cos přitáhnul ze smeťáku?“

„Čéče, todleto mega-hustě-krutopřísný album. Ňákej Těžkej Pokondr, to vypadá na hodně drsnou kapelu. A název, týjo… Ježek v peci!“

J. T. dychtivě zaslintal a Cody ho začal zasvěcovat. „Sem jenom kouk na ty názvy a mazec, bhehehe. Třeba tahle… Mně to nejde.“

„Seš si jistej, že na tom CDčku není porno?“

„Houby, prostě solidní muzika! A co tahleta… Gigolo.“

„Cody, já začínám pochybovat…“

„Kámo, ale tydle dvě se ti budou líbit… číhej ty názvy… Maj melouna a Kalíme jak duha.“

„Pustíme do Daně z repráku. Když začne ječet, je to hustá muzika.“

„Dem na to.“

Malá slečna si zvykla. Vstávala před slepicemi, nejdřív s Ankou, pak už úplně sama. Sedávala na zápraží, zabalená v šátku, dokonale spokojená. Anka byla vždycky jako její máma a teď z jako byla pravda. Další holka přijela domů ze služby s outěžkem. Jen ten Ančin byl už pořádně odrostlý. Ale neptali se.
Žily si samy pro sebe, ona a Anka a Ančina maminka. Chalupa plná ženských, co si poradí se vším, co jim život hodí pod nohy. Hlad nebude, i kdyby měly v peci dělat ježka. Zima nebude, i kdyby si měly nakrást. Láska, ta bude, i kdyby ježci nebyli.

Zítra konečně vyrážejí. Vítek skládá do vaku všechno, co mu pečlivá chůva nachystala. Hotovo! Vlastně ne, ještě ježečka.
Když Máří před časem poslala Vítka s plátnem k manželce hrnčíře Metoděje, vzal s sebou i koníčka, kterého vyřezal pro Metodějova vnoučka. Nadšenému chlapečkovi nevadilo, že koník má… ehm… jen tři nohy. Zavedl Vítka do dílny a tam mu musel z hlíny uplácat hned několik zvířátek. Když pak Metoděj přišel na hrad na pravidelnou návštěvu s Božím slovem, podal Vítkovi ježečka. Martínek nedal jinak, než že dědeček musí zvířátka vypálit se zbožím.
Vítek drží ježečka a modlí se za ochranu na cestě.