DMD č. 14. pro 14. 4. 2023. Téma: Ježek v peci

Vypálený a nějakou dobu opuštěný Maurent bylo třeba nejdříve obhlédnout.
„V peci se nám něco zabydlelo,“ prohlásil Ryko, který vykulhal z kuchyně. „Ale sám rozhodně nebudu zjišťovat co.“
„Copak, bojíš se krys?“ rýpla si Irena.
„Ať je tam cokoliv, vyhazovat to bude někdo, kdo má obě nohy zdravé.“
Irena zamumlala cosi o lidech, které bolí koleno, když se jim to hodí, a zmizela v očazených dveřích. Za pár minut se vynořila a nesla v dlaních stočeného ježka.
„Jak vylezl až do pece?“ zamračil se Ryko.
„Asi má všechny nohy zdravé,“ odsekla Irena a vydala se do zahrady, aby vetřelce vypustila.

Po škole jsme se sešli, my klucí, za obecní ohradou, kde rostly báječné lopuchy, úplná plantáž lopuchů, mezi kterými se dalo nenápadně plížit a navíc - a to bylo nejdůležitější - které plodily senzační munici, totiž arzenál pichlavých ježků, zvaných čumbrky.

Toho odpoledne strhla se za ohradou bitva, čumbrky jako déšť skrápěly nepřítele i přítele mohutně podporovány naším Olínem, který byl pro tu příležitost jmenován armádním psem, štěkal a lítal v lopuchách jako šílený.

Doma ovšem nastalo velké lání a místo večeře musel jsem Olína odčumbrkovat, což bylo pitomé. A navíc jsem všechny vypreparované ježky musel spálit. Toho střeliva co přišlo nazmar!

"Co máme dne s obědu?" zetal se Mistr Fus z Ekle své hospodyně.
"Ježčí guláš s chlebem," odpověděla tázaná. Mistr vykulil oči.
"No, co. Potřebovala jsem péct chleba a ježka jsem chytila jen jednoho a ještě mrňavýho. Až se mi jich podaří chytit víc, udělám vám je s kaštanovou nádivkou. To se budete voblizovat," slibovala hospodyně.
"Milá Zuzano, vy ste poklad," liboval si mistr Fus. "Jestli je uděláte s kaštanovou nádivkou, tak vám ty ježky klidně strčím do pece sám."
"Abych vás nevzala za slovo. Tydle potvory zatraceně píchaj."
Mistr se usmál. "Budu se těšit. Jdu si ještě něco prostudovat."

"Táto!" volala nadšeně Maeve a řítila se ke mně, když jsem dvojčata vyzvedával ve školce.
"To je radosti," usmál jsem se.
"Víš, co jsme dneska dělali?"
"Copak?"
"Ježka v peci!" přidal se k sestře Malachi.
"Snad ježka v kleci, ne?" pozvedl jsem obočí.
"Proč by byl v kleci?" podivil se Malachi.
"V peci," podpořila bratra Maeve.
"Vy jste pekli ve školce ježka?" podrbal jsem se na hlavě.
"JOOOO!" dvojčata nadšeně vykřikla.
"K obědu?" lehce se mi z té představy navalovalo.
"Fuj, ne... Hlínu nejím," Malachi nakrčil nos.
"Hlínu?" nestačil jsem se divit.
"Karamelickou," odpověděla Maeve.
"Jo aha! Keramickou!" pochopil jsem.

Konec světa v přímém přenosu? Rose znala Doktora jen krátce, ještě si nestihla uvědomit, jak velký smysl pro absurdno se v něm skrývá. Proto ji volba prvního společného výletu poněkud překvapila. Brzy ale překonala pochyby a začala se bavit. Tvář z Boe byla zajímavá. Stromoví lidé ji zvláštním způsobem dojímali. Lady Cassandra ji neuvěřitelným způsobem s… štvala.

Celkem rychle taky pochopila, že Doktorova představa zábavného dobrodružství je jen krycím názvem pro boj o holý život. Tedy bojovala. Úspěšně, na rozdíl od jiných…

Teplota stoupá, je vedro jak v peci.

„Navlhčit, navlhčit!“

A pak ta placatá osoba připomínající dvojrozměrného ježka vzplála.

Ivan vzdychl, otevřel si colu a pokusil se zaostřit na monitor.
"Do kdy jste to včera táhli?" zeptala se kolegyně Domča.
"Já ani nevim, možná do jedný?" odhadoval Ivan.
"A kde je vlastně Kosťa?"
"Netušim. Když jsem odcházel, říkal něco o tom, že jde ještě na panáka do Kobřičky," lovil z paměti Ivan.
"A přijde vůbec?"
"Nepřijde," oznámil jim šéf, který zrovna vešel. "Pan Ježek mi právě volal, že si na dnešek bere sick day."
"To je teda morálka. Ať se sebere a přijde trpět se mnou."
"Obávám se, že to nestihne. Probudil se na záchytce v Peci pod Sněžkou."

"Tony! You're cooking!" Wait, no. Just warming up leftovers, with that setting.

Tony ran over, putting his hand over the oven controls. "Don't turn it up!"

Steve frowned, bending down to look inside. "Tony... there's a hedgehog in there."

"Yes, well." Tony crossed his arms and leaned against the appliance. "I saw it in the snow while I was out walking. Just thought I'd warm her up a bit before tossing her in that." He nodded at a small blanket bed in the corner.

"Tony." Steve smiled indulgently. "You went for a walk?"

"Well... I was drunk," Tony replied, defensively.

"Počkej, tenhle se ti bude líbit."
Joel si byl celkem jistý, že nebude, stejně jako se mu nelíbilo těch dvacet předchozích. Ale dokud na něj Ellie mluvila, aspoň neusínal za volantem.
"Chlap uloví zlatou rybku, ta mu slíbí tři přání, jde domů a jeho syn povídá já chci ježka a pink, ježek…" Ellie se zahihňala: "A chlap zařve Do p…"
"Další!"
Zatvářila se uraženě: "Nemusíš hned předpokládat to nejhorší! Třeba je tam do pece…"
"Jak to dává smysl?"
"Kluk si přál ježka a do minuty bylo po něm."
Přikývl.
"No vidíš." Zvedla znovu knížku: "Takže chlap zařve Do prd…"
"Ellie!"

Skřivánek se těžkopádně kolébal na zčeřelé hladině. Pahýl zadního stěžně chmurně připomínal přestálou bouři.
Frances rozložila mapu.
“Nechcete se vrátit do přístavu, madam?” zeptal se pan Whitfield.
“Bouře nás zahnala příliš daleko. Severně od nás je skupina ostrovů. Leží mimo obvyklé trasy. Nebudeme tolik na ráně. Opravíme ji tam.”

Útočistě našli na západní straně ostrova. Rozbili tábor a tesařova parta se vydala najít vhodný kmen na opravu. Pan Milton vzal pár schopných střelců na lov. K večeru se vrátili s člunem plným velkých šedých ještěrů, několika velkými hlodavci a párem podivných bodlinatých tvorů. Jednoho z nich Jones upekl k večeř

„Krb. Musí tam bejt krb. Pořádnej,“ rozohňuje se Gwen.
„Taky pec. Nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat pec,“ dodám. Jenže pak si uvědomím...
„Akorát jak na palivový dříví...“
„Roste v Zapovězeným lese...“
„Není ho jak skladovat!“
„Tak zírej!“
Bylo na co se dívat. Hromada polínek rostla nevídaně, a když dorostla, jal se jí dobrovolník v bílém brnění organizovaně skládat.
„To je hezký tadle to... topivo.“
„Jo.“
„To všechno spálíme?“
„Jo.“
„To bude v peci hezky plápolat. A kde se to tak naučil pořádat?“
„V Jizerkách. Tam se ježci stavěj...“
„Ježci... Gwen, aby nás neobvinili z týrání zvířat...“
„Nás? Tys chtěla pec.“