Pravda o Jeníčkovi

Ježčata, zachumlaná pod peřinkou, měla oči navrch hlavy.
“Takže to nebyl Jeníček?” vypísklo to nejodvážnější.
“Byl to Ježeček,” řekla pevně matka Ježková. “Zapamatujte si, ježčata: jakmile se prastaré příběhy dostanou do rukou lidem, udělají z nich nechutnou antropocentrickou břečku. Původní báje popisuje souboj dvou čarodějek, starousedlice a mladé přivandrovalkyně, o území a moc. Ježeček byl Mařenčin familiár, oddaný a všemi mastmi mazaný. Bez něho by Perníkovou chaloupku nikdy neovládla."
“A fakt Ježibabu přemluvil, aby si sedla na lopatu?” píplo ježče.
“Ježibaba nebyla idiot,” odfrkla si matka Ježková. “Prostě jí v zápalu magického souboje s Mařenkou otevřel dvířka a nastavil nohu.”