Warhammer 40000

Navigátorku Viliamu vyzvala sokyně ze znepřáteleného rodu na souboj.
V osudný den proti sobě stanuly na útesu, pod nímž se vzdouvalo rozbouřené moře.
„Viliama deVenici,“ představila se stručně Viliama.
„Lucia Severia deMalfoye,“ řekla arogantně ta druhá. „Jsem nejlepší navigátorka v celém Impériu! Umím navigovat bez warpového oka, jako to uměl Císař, jehož jsem– “
„Dost!“ štěkla Viliama. „Začneme.“ Stáhla si šátek z hlavy a upřela na ni plnou sílu svého warpového oka. Lucia Severia zaječela, jak jí pronikavý pohled vyrval duši z těla, a rozpadla se na prach.
Viliama nevzrušeně skryla své třetí oko zpátky pod šátek. „Říkala sis o to.“

Šéf bezpečnosti Suchyt právě prožíval svou nejhorší noční můru.
Seděl v tmavé místnosti s rukama svázanýma za zády, a nad ním se skláněl sadistický komisař v černém koženém kabátě. „Teď si tě podám!“ zasmál se skřípavě.
Přešel k laboratornímu stolu a probíral se mučícími nástroji, které měl na něm rozložené. Ďábelsky se zašklebil a vytáhl... zubní vrtačku.
Suchyta polil studený pot. Zintenzivnil úsilí vyprostit se, ale pouta držela příliš pevně. Komisař se blížil –
A pak se všechno rozplynulo.
Suchyt seděl v křesle ve své kajutě, a loď právě plula warpem. Otřel si zpocené čelo; ještěže to byla jen warpová halucinace.

Chodbami Spear of Praetoria se plížil démon.
Zatím měl pouze formu psychického přízraku, ale až najde vhodného hostitele, bude se moci naplno projevit.
Navigátorské sekci se raději obloukem vyhnul. Chvíli váhal před kapitánovou kajutou – Moc nápadné, řekl si nakonec a pokračoval ke kajutě prvního důstojníka, odkud ho ale vypudil výrazný alkoholový odér.
Nakonec zabrousil až do údržbářské sekce, a tam konečně našel ideálního hostitele. Vtělil se do něj a –
Hofmistryně vrazila servitorovi štos vypraného prádla. „Odnes to do kapitánovy kajuty,“ poručila.
Démon, vtělený do prádelního servitora, se v duchu zasmál. Jeho plán zatím vycházel. Brzy ovládne všechny prádelny na lodi!

„Bratranče!“ První důstojník Uxbridge mladší vběhl do pracovny kapitána Uxbridge a předal mu pergamen. „Máme problém.“
„Ale ne!“ zaúpěl kapitán, když si na něm přečetl, že jeho vzdálení příbuzní je hodlají poctít návštěvou.
Oba Uxbridgeové zavzpomínali, jak dopadla poslední návštěva.
„Dort od tetičky Ágnes, kterým se přiotrávil šéf bezpečnosti,“ řekl kapitán.
„Bratranec James rozšteloval magosovi jeho oblíbený kogitátor,“ dodal první důstojník.
„A synovci Normanovi navigátorka málem ustřelila hlavu, když ji plácl po zadku,“ uzavřel kapitán. „Musíme zmizet, než dorazí.“
„Ale kam?“ zeptal se první důstojník.
„Tam, kam za námi nikdy nepoletí.“ Oba Uxbridgeové se na sebe podívali. „Do Oka Teroru!!“

Kromě navigování bylo povinností navigátorky zakreslovat warpové mapy cest, kudy loď plula. K tomu potřebovala speciální nástroje. A těch byl zrovna na Spear of Praetoria zoufalý nedostatek.
Zašla tedy za palubním senešalem. „Došly mi všechny pastelky,“ oznámila a ukázala vzorek nedokreslené mapy, která vypadala jako nějaká dětská čmáranice, „a já je nutně potřebuji na kreslení warpových map. Zařiďte to, prosím.“ Otočila se a odkráčela.
Jakmile za ní zapadly dveře, vyndal senešal ze svého psacího stolu sešit omalovánek a luxusní pastelky značky Emperor, a začal si vymalovávat. Až se příště zastavíme v Port Wander, budeme jich muset vzít víc, pomyslel si.

Kapitán Uxbridge právě pročítal zprávu od šéfa bezpečnosti Suchyta z průzkumu planety Nová Pretoria:
Šli tři oddíly na průzkum severního lesa, v každém šli dva bezpečáci a šel jeden technoadept. Šli dva oddíly na průzkum do hor, v každém šli tři gardisti a šla jedna navigátorka. Šel jeden oddíl na průzkum na planinu, v něm šli tři stavitelé, šli dva údržbáři a šel jeden architekt. Šli tři oddíly k řece, v každém šel jeden lovec a šli dva rybáři. Šli dva oddíly na průzkum do údolí,... a tak to pokračovalo.
„Tak teď už vůbec nevím, kdo je kde!“ zaúpěl kapitán.

Magos explorátor si prohlížel katalog nových augmetik, který si nechal poslat z nejbližšího forgeworldu.
Přemýšlel, jaký implantát si vybrat. Co třeba balistický mechadendrit? Nebo další bionickou končetinu? Nebo Calculus Logi upgrade? Pro členy Adepta Mechanika byly augmetické implantáty nenahraditelnou součástí jejich těl, a ultimátním cílem jejich existence.
Všichni jsme děti Omnisiáše, a každá další mechanizace našeho těla nás posunuje blíže dospělosti v jeho očích, zamyslel se zbožně. Bez nich bychom zůstali otroky našich těl, a tělo jest slabé.
Pak si všiml, kolik by jeho vybrané augmetiky stály peněz, a zachmuřil se.
Doufám, že mi kapitán ty modifikace autorizuje, pomyslel si.

Na ústředí Inkvizice dorazila zpráva ze Spear of Praetoria: „Chytili jsme živou lacrymolu.“
Lacrymola je xenoská bestie, která se projevuje jako kříženec upíra a doppelgangera: svou oběť zabije a poté převezme její podobu. Však také jejímu řádění padlo za oběť 35 členů posádky, než byla lapena a umístěna do stázového boxu.
Přiletěli si pro ni po zuby ozbrojení muži v černém a lehce pomatený bělovlasý stařík, který zmrzlé lacrymole hned ustřelil hlavu, a mrtvou si ji odtáhli a odletěli.
„Takže jsme za ni nedostali vůbec nic?“ zuřil šéf bezpečnosti.
Kapitán Uxbridge pokrčil rameny. „Nezavřeli nás a můžeme pokračovat v cestě.“

Kapitán Uxbridge a první důstojník Uxbridge mladší se potkali v palubním librariu.
„Hledám tu něco o jednom artefaktu ze starobylé Terry,“ říkal kapitán. „Jmenuje se to djinn, což prý znamená něco jako „duch pouště“, a prý sídlí v láhvi.“ Sedl si ke stolku a pokračoval. „Ta legenda také praví, že kdo tu lampu najde a přeleští ji, džin uvnitř mu splní každé přání.“
„O tom jsem nikdy neslyšel,“ řekl první důstojník. Přešel ke knihovně a vyndal knihu s titulem Etymologiae. Otevřel ji, z dutého vnitřku vyndal láhev prvotřídního ginu a položil ji na stůl spolu se dvěma sklenicemi. „Dáte si?“

Kapitán Uxbridge pozval své důstojníky na večeři.
K mání byly lahůdky z celého sektoru Calixis, od pečeně z vyzrálého groxího masa z Bilani, až po vynikající quadisský amasec, který zachutnal prvnímu důstojníkovi.
Problémy nastaly, když kapitán otevřel paštiku ze Scintillie. Paštika mu najednou vyskočila z ruky, celá nabobtnala, a vzápětí se transformovala na monstrum, které vypadalo jako kříženec kraba a hlavonožce.
Bestie se hned vrhla na stolovníky. Ti polekaně odskočili, jen misionář neztratil duchapřítomnost a spálil ji svým plamenometem (který neodkládá ani u jídla).
Když bylo po všem, zvedla navigátorka ohořelý zbytek obalu a četla: „Varování – může obsahovat stopy korýšů.“