Přes Pokorného ke hvězdám
Opravdu veliký herec je pokorný. Je pokorný, protože měří své dílo nikoli obdobou chvíle, ale obdobou věčnosti. A teprve tehdy, až to činí, teprve tehdy jest jedině velký. A jsa takto veliký, je stále mladý, stále zvídavý, stále nejistý – právě proto, že je tvůrčí.
K.H.Hilar: O pokoře hercově, In: Jeviště, divadelní týdeník, roč.I, č.32, 2.září 1920, vyd. Fr.Borový, Praha, str. 364
Kouzelníkovi se jednou jedinkrát nepovedlo ukrýt divadelní týdeník včas.
Marie Stella Ubohá držela v rukou divadelní týdeník a stírala slzy do krajkového kapesníčku. Slzami dojetí prosvítal spokojený úsměv. Hilar je špička divadelní kritiky a takhle o ní píše! Kdyby ještě věděl, že je reinkarnací Sarah Bernhard! Týž nyvý pohled, emocemi nabitý hlas. Její diváci jí rozumějí. Závěje růží, dopisy obdivovatelů. Správně ji charakterizoval: stále zvídavá, stále nejistá, stále mladá. Mladá? Zrcadlo, co je Kouzelník včas neschoval, tvrdí, že mladá už není. Co je špatně?
Už to má! Pravý herec je pokorný. Písmomalíř Pokorný je ještě svobodný. Dokopat ho k oltáři nebude problém. Bude Pokornou, ať to stojí, co stojí!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chudák pan Pokorný. Netuší,
Chudák pan Pokorný. Netuší, co ho čeká. Život s kouzelníkem v zádech.
Kudla v zádech tu byla loni,
Kudla v zádech tu byla loni, že?
Tohle je dvojkudla. Vzadu
Tohle je dvojkudla. Vzadu kouzelník, vepředu mlle. Ubohá. Ech, pardon, bývalá mlle. I bývalá Ubohá. :-D
Teda! To od vás není vůbec
Teda! To od vás není vůbec hezké! Styďte se!
Drahý kolegu, jistě víte, že
Drahý kolegu, jistě víte, že to celé bylo jinak. V první řadě, pan Pokorný požádal o ruku mne a já přijala. Nikoli však kvůli jménu, jak by se z vaší stoslůvky mohlo zdát, ale kvůli půvabnému způsobu, kterým kreslí písmeno Q.
Ovšem, jak to se svatbou nakonec dopadne nevím. Začínám se obávat, že by svým elegantním Q mohl spoutat mého uměleckého ducha.