Vesmírná morseovka
Muminek seděl na trávě vlhnoucí večerní rosou a díval se na měsíc. Od zahradní slavnosti na počest nalezení maminčiny kabelky to dělal často. Občas zahlédl někde na okraji osvětlené části rudý záblesk a věděl, že čaroděj se zase dívá na svůj drahokam.
Dnes se čaroděj také díval. Muminek viděl rudou tečku. Svítila chvilku, pak zhasla. Kratší chvilku, tma, delší chvilku, tma.
Muminek přemýšlel, co to může znamenat. Pak šel za Kníklou a Písklou a požádal je o pomoc.
Vytáhli kufřík do noční tmy. Otevřeli jej dlouze, krátce a zase dlouze.
Čaroděj daleko na měsíci se zachvěl štěstím. Ne, nebyl sám.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krásně smutné drabble.:-)
Krásně smutné drabble.:-)
Jé.
Jé.
To je strašně dojemné :-)
To je strašně dojemné :-)
To je nádherné. To oblibuju.
A tak jsem v časných raních
A tak jsem v časných ranních hodinách narazila na dokonalost.
To je krásné a zní to úplně
To je krásné a zní to úplně kanonicky. Do oblíbených s tebou :)